- 27 036/98-44, k zajištění správného vedení účetní evidence finančních darů
Je zákonem limitována výše finančních příspěvků, které obce mohou poskytovat spolkům na zabezpečení jejich činností, rozvoje či údržby nemovitostí?
Spadá v obci, kde se rada nevolí, pod pravomoci starosty i přijetí věcných či peněžitých darů příspěvkovou organizací? Nebo s tím musí souhlasit zastupitelstvo obce?
Obec chce poskytnout finanční příspěvek místnímu sboru dobrovolných hasičů. Musí se jednat o dotaci? A jak má být taková žádost formulována?
Co může rada obce podrobně schvalovat a do jaké výše (v zákoně není přesně stanoveno)? Může rada obce schvalovat veřejnoprávní smlouvy na poskytnutí dotace a finanční dary?
Jaké příspěvky může obec poskytnout z rozpočtu obce? Podléhají všechny příspěvky právní úpravě zákona č. 250/2000 Sb.? Musí tedy spolky ve všech případech podat žádost splňující požadavky uvedené v zákoně 250/2000 Sb., a obec s nimi musí uzavřít veřejnoprávní smlouvu, kterou schválí zastupitelstvo a vyvěsí se na úřední desce, pokud bude dotace nad 50 000 Kč? Jaký je rozdíl mezi peněžním darem podle občanského zákoníku a dotací dle § 10a zákona č. 250/2000 Sb.?
Rada města přijala finanční dar od místní firmy ve výši 150 000 Kč. Smlouva stanovuje, že obdarovaný je povinen použít peněžní prostředky získané darem na úhradu nákladů na zhotovení studie a následně projektové dokumentace rekonstrukce obřadní síně. Dále je obdarovaný povinen objednat zhotovení studie a následně projektové dokumentace u konkrétního projektového a inženýrského ateliéru. Je to v pořádku? Není to obcházení zadávání veřejné zakázky?
Je možné v souvislosti s válkou na Ukrajině poskytovat dary, nebo je nezbytné finanční příspěvky poskytovat jako dotace?
Zákon neomezuje (kromě schvalování zastupitelstvem od určité výše) poskytování finančních příspěvků v tom, zda má jít o dary či dotace. Lze se setkat s názory, že obce by měly upřednostňovat formu dotace, avšak zákon takový požadavek výslovně nestanovuje, tudíž poskytování darů není vyloučeno.
Je-li finanční příspěvek poskytován neziskovým organizacím, je dle našeho názoru forma daru, která je z povahy věci méně administrativně náročná, vhodnější – již z podstaty fungování neziskové organizace plyne účel, na jaký budou prostředky využity. Totéž podle našeho názoru platí i v případě poskytování příspěvku fyzickým osobám v této souvislosti.
Pokud má obec v případě poskytování finančních prostředků zájem kontrolovat, jakým způsobem budou finanční prostředky konkrétně využity, lze využít formu dotace, kdy zákon mj. stanovuje povinnost vyúčtování dotace. Nelze však ani vyloučit uzavření darovací smlouvy, kde obec jako dárce ve smlouvě stanoví účel, ke kterému mají být poskytnuté peníze použity a způsob, jak bude uvedené kontrolováno.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Je možné členům volebních okrskových komisí vyplácet vyšší odměny než ty, co jsou určeny zákonem/vyhláškou?
Členové volební komise mají ze zákona nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Aktuální výše těchto odměn stanovují vyhlášky Ministerstva vnitra, které provádějí volební zákony. Činnost volebních orgánů, tedy i okrskové volební komise, je výkonem státní správy. Proto jsou finanční prostředky na odměny členů volebních komisí poskytovány formou dotace ze státního rozpočtu. Poskytování těchto prostředků upravuje směrnice Ministerstva financí č.j. 62 970/2013/12 – 1204, o postupu obcí a krajů při financování voleb, ve znění směrnice Ministerstva financí č.j. 6 629/2018/1203. Tato směrnice přímo konkrétně vyjmenovává, na co lze přidělené finanční prostředky použít. Dle čl. I odst. 2 písm. j) je možné poskytnout členům volební komise občerstvení a to i formou stravenek. Žádné další odměny nad rámec stanovený zákonem respektive vyhláškami nelze z těchto finančních prostředků poskytnout. Problém může nastat v případě nedostatečného zájmu občanů o členství ve volebních komisích. Starosta má povinnost jmenovat členy volebních komisí v případě, že běžným způsobem nebylo dosaženo jejich minimálního počtu. Je tedy odpovědný za minimální obsazení volebních komisí. V této situaci se může zdát vhodným řešením poskytnutí finančního daru z prostředků obce, aby bylo minimálního obsazení komisí dosaženo. Zákon ovšem s touto možností nepočítá a ani rozhodovací praxe soudů se k této problematice přímo nevyjadřuje. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu nesmí náklady spojené s výkonem přenesené působnosti při přípravě a konání voleb zatěžovat hospodaření obcí. Jedná se tedy o řešení, které není v souladu s právní úpravou a ani judikaturou, ovšem v zájmu zajištění zákonného průběhu voleb si teoreticky lze představit situaci, kdy bude nutné takto postupovat. Důrazně tedy doporučujeme použít tento postup opravdu jen v krajním případě, kdy se nepodaří dosáhnout aspoň minimálního množství členů v komisích řádným a zákonem předvídaným způsobem.
Pokud se obec k tomuto řešení přesto uchýlí, je nutné poskytnutí darů dobře a podrobně zdůvodnit v souladu s povinností obce nakládat se svým majetkem účelně a hospodárně. Dále připomínáme, že poskytování darů ve výši nad 100.000 korun je pravomocí zastupitelstva obce a o poskytnutí darů v hodnotě nižší rozhoduje v rámci zbytkové pravomoci rada obce.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.