Zákon neomezuje (kromě schvalování zastupitelstvem od určité výše) poskytování finančních příspěvků v tom, zda má jít o dary či dotace. Lze se setkat s názory, že obce by měly upřednostňovat formu dotace, avšak zákon takový požadavek výslovně nestanovuje, tudíž poskytování darů není vyloučeno.

Je-li finanční příspěvek poskytován neziskovým organizacím, je dle našeho názoru forma daru, která je z povahy věci méně administrativně náročná, vhodnější  – již z podstaty fungování neziskové organizace plyne účel, na jaký budou prostředky využity. Totéž podle našeho názoru platí i v případě poskytování příspěvku fyzickým osobám v této souvislosti.

Pokud má obec v případě poskytování finančních prostředků zájem kontrolovat, jakým způsobem budou finanční prostředky konkrétně využity, lze využít formu dotace, kdy zákon mj. stanovuje povinnost vyúčtování dotace. Nelze však ani vyloučit uzavření darovací smlouvy, kde obec jako dárce ve smlouvě stanoví účel, ke kterému mají být poskytnuté peníze použity a způsob, jak bude uvedené kontrolováno.

I v době povodně platí, že je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat o poskytnutí věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 100 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce. Do uvedeného limitu se běžně jedná o zbytkovou pravomoc rady obce, nicméně v době povodně rozhoduje na místo rady obce starosta obce (a to i v případě, že si tuto pravomoc vyhradilo zastupitelstvo). Pakliže mu byla pravomoc rozhodovat o poskytování darů do určité výše svěřena radou obce, tak toto svěření se neruší, jen k tomu přibývá pravomoc rozhodovat až do výše 100 000 Kč (byla-li ale tato pravomoc svěřena obecnímu úřadu, nebo alespoň její část, tak nedochází k „přesunu“ na starostu). Jinak řečeno, v případě „střetu“ předchozího svěření radou obce a svěření na základě zákona při mimořádné události bude vykonávat obecní úřad pravomoci v souladu se svěřením a ostatní, předem nesvěřené pravomoci bude vykonávat starosta.

V této souvislosti lze ještě podotknou, že finanční pomoc (ať již ve formě peněžitého daru, dotace či návratné finanční výpomoci) bude mít zpravidla za následek změnu rozpočtu a s tím související nutnost provedení rozpočtového opatření. Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě ohrožující životy a majetek, tj. při povodni.