Podle ustanovení § 39 odst. 3 zákona o obcích platí, že povinnost zveřejnit záměr se nevztahuje mj. na pronájem bytů anebo na pronájem či výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů.  

Bez zveřejnění záměru lze tedy realizovat krátkodobý pronájem či výpůjčku jakýchkoli prostor (do 30 dnů) nebo pronájem bytu. Výpůjčce na dobu delší než 30 dnů by zveřejnění záměru již dle zákona mělo předcházet. S ohledem na uvedené doporučujeme postupovat obezřetně s tím, že pokud by se mělo jednat o delší bezúplatné přenechání prostor (tedy výpůjčku), mělo by dojít ke zveřejnění záměru (v tomto ohledu nelze ale vyloučit budoucí názorový posun).

Na rozdíl od peněžité pomoci se na nepeněžitou pomoc nevztahuje regulace zákona o veřejných sbírkách, proto záleží na obci, jak takovou sbírku zorganizuje. Rozhodnutí o organizaci sbírky spadá mezi zbytkové pravomoci rady obce (pravomoc si může vyhradit zastupitelstvo obce, lze ji rovněž zcela či zčásti svěřit starostovi či obecnímu úřadu).

Zákon neomezuje (kromě schvalování zastupitelstvem od určité výše) poskytování finančních příspěvků v tom, zda má jít o dary či dotace. Lze se setkat s názory, že obce by měly upřednostňovat formu dotace, avšak zákon takový požadavek výslovně nestanovuje, tudíž poskytování darů není vyloučeno.

Je-li finanční příspěvek poskytován neziskovým organizacím, je dle našeho názoru forma daru, která je z povahy věci méně administrativně náročná, vhodnější  – již z podstaty fungování neziskové organizace plyne účel, na jaký budou prostředky využity. Totéž podle našeho názoru platí i v případě poskytování příspěvku fyzickým osobám v této souvislosti.

Pokud má obec v případě poskytování finančních prostředků zájem kontrolovat, jakým způsobem budou finanční prostředky konkrétně využity, lze využít formu dotace, kdy zákon mj. stanovuje povinnost vyúčtování dotace. Nelze však ani vyloučit uzavření darovací smlouvy, kde obec jako dárce ve smlouvě stanoví účel, ke kterému mají být poskytnuté peníze použity a způsob, jak bude uvedené kontrolováno.

Zákon až na výjimky takovou podmínku nestanovuje. Ačkoliv obecně doporučujeme poskytnutí darů řešit písemnými smlouvami, s ohledem na okolnosti (nepůjde-li objektivně o nestandardně vysoké částky) nepovažujeme uzavření písemné smlouvy za nezbytné. Výjimku by představovala situace, kdy by darem byla věc zapsaná do veřejného seznamu (např. katastru nemovitostí) nebo případ, kdy by měl být předmět daru odevzdán až později po projevu vůle dárce věc darovat a obdarovaného věc přijmout.

Upozorňujeme, že bude-li převyšovat dar jedná osobě v jednom kalendářním roce 100 000 Kč, musí o poskytnutí daru rozhodnout zastupitelstvo. Totéž platí i v případě poskytnutí věcných darů ve stejné hodnotě. 

Určitě ano. V daném případě jistě nepůjde o nájem, nýbrž o výpůjčku (bezúplatná obdoba nájmu).

Byť zákon o obcích konstruuje výjimku ze zveřejňování záměru pouze v případě pronájmu bytů, s ohledem na okolnosti se přikláníme k výkladu, že i v případě výpůjčky není nezbytné záměr zveřejňovat (je mj. zákonem stanovena výjimka, že v případě výpůjčky do 30 dnů není třeba zveřejňovat záměr).

Podle ustanovení § 39 odst. 3 zákona o obcích platí, že povinnost zveřejnit záměr se nevztahuje mj. na pronájem bytů anebo na pronájem či výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů.  

Bez zveřejnění záměru lze tedy realizovat krátkodobý pronájem či výpůjčku jakýchkoli prostor (do 30 dnů) nebo pronájem bytu. Výpůjčce na dobu delší než 30 dnů by zveřejnění záměru již dle zákona mělo přecházet. Lze tedy doporučit s ohledem na uvedené postupovat obezřetně s tím, že pokud by se mělo jednat o delší bezúplatné přenechání prostor (tedy výpůjčku), mělo by dojít ke zveřejnění záměru (v tomto ohledu nelze ale vyloučit budoucí názorový posun).

O uzavření smlouvy rozhoduje v rámci zbytkové pravomoci rada (eventuálně starosta, není-li rada v obci volena, pravomoc si může rovněž vyhradit zastupitelstvo či ji lze zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu).

Rozhodování o spolupráci obce s jinými obcemi a rozhodování o formě této spolupráce je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce. Rozhodnutí o ukončení spolupráce by tedy mělo být schvalováno zastupitelstvem obce. Samozřejmě, že jedná-li se o neformální (právně nezávaznou) spolupráci (např. jen forma memoranda apod.), která nebyla zastupitelstvem schválena, není v takovém případě schválení zastupitelstva zapotřebí.

Jedná se o tzv. veřejnou sbírku, jejíž pořádání je regulováno zákonem. Podle zákona musí obec oznámit, že hodlá veřejnou sbírku konat, písemně krajskému úřadu, kde je možné uvést důvody hodné zvláštního zřetele, aby mohla být sbírka zahájena ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí oznámení (takovým důvodem je právě zmírnění následků ozbrojeného konfliktu). Krajský úřad by měl osvědčit konání sbírky. 

Oznámení musí v prvé řadě obsahovat název a sídlo obce, jakož i usnesení příslušného orgánu o souhlasu s konáním sbírky (rady obce), jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu starosty.

V oznámení musí být dále uvedeny následující skutečnosti:

a) účel sbírky (mají-li být z čistého výtěžku sbírky hrazeny režijní náklady, uvede se v účelu sbírky také nejvyšší procentní část čistého výtěžku, která může být takto použita),

b) území, na němž se sbírka bude konat,

c) datum zahájení a datum ukončení sbírky, popřípadě informaci, že sbírka bude konána na dobu neurčitou,

d) způsob provádění sbírky,

e) název a adresu banky nebo její pobočky nebo pobočky zahraniční banky, u níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků získaných sbírkou, a číslo tohoto účtu, 

f) podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček,

g) určení výše příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž prodejní ceně je příspěvek zahrnut, nebo určení výše příspěvku na vstupenkách, koná-li se sbírka i tímto způsobem

h) den v roce, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování, koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok,

i) den v roce, ke kterému bude zpracováno první roční průběžné vyúčtování, není-li tento den totožný s dnem uvedeným v písm. h).

Případnou změnu kteréhokoli z  údajů v oznámení nebo v připojených dokladech je obec povinna oznámit příslušnému krajskému úřadu nejpozději do 10 pracovních dnů.

Jelikož nelze předpokládat, že by na území obce pobývali za úplatu, neměl by jejich pobyt podléhat místnímu poplatku z pobytu, jelikož ten se vztahuje pouze na úplatné pobyty.

U místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství by teoreticky mohlo jít o osobou přihlášenou v obci, pokud zde bude pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce, nebo bude žadatelem o udělení mezinárodní či dočasné ochrany - v takové případě lze, jsou-li pro to důvody, přistoupit k prominutí místního poplatku.

U místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství lze rozhodnout na žádost poplatníka individuálně. U tohoto i dalších místních poplatků pak lze rozhodnout o prominutí poplatkové povinnosti plošně (ve vztahu k určité skupině osob), a to z důvodu mimořádné události.