Zobrazuji 3 + 3 dotazy
Musí jednotlivé členské obce dobrovolného svazku obcí vyvěšovat pozvánky na zasedání členské schůze na svých úředních deskách?
Na rozdíl od zasedání zastupitelstev obcí nejsou v případě orgánů dobrovolného svazku obcí zákonem stanovena prakticky žádná procedurální pravidla. Zákon o obcích a ani jiný právní předpis povinnost zveřejňovat pozvánky na zasedání orgánu (členské schůze) dobrovolného svazku obcí nestanovuje, a to navzdory skutečnosti, že je právem občanů sdružených obcí, kteří dosáhli věku 18 let, se jednání orgánu svazku obcí účastnit, a tudíž by o zasedání členské schůze měli být z povahy věci informováni. Byť tedy zákon povinnost zveřejňovat pozvánky nestanovuje, je žádoucí i přesto pozvánky na zasedání vhodným způsobem uveřejňovat – např. právě na úředních deskách členských obcí či jiných veřejných vývěsních plochách.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Který orgán obce je oprávněn rozhodnout o vymáhání smluvní pokuty? Smluvní pokuta byla sjednána s horní hranicí. Lze vymáhat smluvní pokutu v nižší výši?
Je obec povinna odkoupit nabízenou účelovou pozemní komunikaci ve vlastnictví fyzické osoby?
Je zcela na vůli obce, zda se rozhodne příslušný pozemek či účelovou komunikaci odkoupit nebo jiným způsobem nabýt do vlastnictví. Žádný právní předpis obci povinnost nabývat pozemní komunikace neukládá. Současně obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.
Pokud jde o veřejně přístupnou pozemní komunikaci, nemůže vlastník účelové komunikace samovolně bránit ostatním osobám v jejím obecném užívání, nicméně na jeho žádost a po projednání s Policií České republiky může příslušný silniční správní úřad upravit nebo omezit veřejný přístup na tuto účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Vlastník navíc nemusí zajišťovat sjízdnost ani schůdnost účelové komunikace.
Při případném rozhodování o tom, zda účelovou komunikaci nabýt, doporučujeme zvážit konkrétní okolnosti, zejména podmínky nabytí, stav komunikace, její využívání apod.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Je možné členům volebních okrskových komisí vyplácet vyšší odměny než ty, co jsou určeny zákonem/vyhláškou?
Členové volební komise mají ze zákona nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Aktuální výše těchto odměn stanovují vyhlášky Ministerstva vnitra, které provádějí volební zákony. Činnost volebních orgánů, tedy i okrskové volební komise, je výkonem státní správy. Proto jsou finanční prostředky na odměny členů volebních komisí poskytovány formou dotace ze státního rozpočtu. Poskytování těchto prostředků upravuje směrnice Ministerstva financí č.j. 62 970/2013/12 – 1204, o postupu obcí a krajů při financování voleb, ve znění směrnice Ministerstva financí č.j. 6 629/2018/1203. Tato směrnice přímo konkrétně vyjmenovává, na co lze přidělené finanční prostředky použít. Dle čl. I odst. 2 písm. j) je možné poskytnout členům volební komise občerstvení a to i formou stravenek. Žádné další odměny nad rámec stanovený zákonem respektive vyhláškami nelze z těchto finančních prostředků poskytnout. Problém může nastat v případě nedostatečného zájmu občanů o členství ve volebních komisích. Starosta má povinnost jmenovat členy volebních komisí v případě, že běžným způsobem nebylo dosaženo jejich minimálního počtu. Je tedy odpovědný za minimální obsazení volebních komisí. V této situaci se může zdát vhodným řešením poskytnutí finančního daru z prostředků obce, aby bylo minimálního obsazení komisí dosaženo. Zákon ovšem s touto možností nepočítá a ani rozhodovací praxe soudů se k této problematice přímo nevyjadřuje. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu nesmí náklady spojené s výkonem přenesené působnosti při přípravě a konání voleb zatěžovat hospodaření obcí. Jedná se tedy o řešení, které není v souladu s právní úpravou a ani judikaturou, ovšem v zájmu zajištění zákonného průběhu voleb si teoreticky lze představit situaci, kdy bude nutné takto postupovat. Důrazně tedy doporučujeme použít tento postup opravdu jen v krajním případě, kdy se nepodaří dosáhnout aspoň minimálního množství členů v komisích řádným a zákonem předvídaným způsobem.
Pokud se obec k tomuto řešení přesto uchýlí, je nutné poskytnutí darů dobře a podrobně zdůvodnit v souladu s povinností obce nakládat se svým majetkem účelně a hospodárně. Dále připomínáme, že poskytování darů ve výši nad 100.000 korun je pravomocí zastupitelstva obce a o poskytnutí darů v hodnotě nižší rozhoduje v rámci zbytkové pravomoci rada obce.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.