Trvalý pobyt v pojetí českého práva je záležitost víceméně evidenční – k přihlášení k trvalému pobytu stačí vyplnit formulář a doložit užívací právo (vlastnické, nájemní či podnájemní) k bytu nebo domu, nebo souhlas osoby s tímto užívacím právem s přeregistrováním žadatele o změnu trvalého pobytu do této nemovitosti. Ústavní soud ovšem několikrát rozhodl (zejména se jednalo o kauzy Hřensko a Karlova Studánka), že v případě voleb se nelze spokojit jen s formální evidenční povahou a je třeba zkoumat i skutečný vztah voliče či kandidáta k danému místu. Na druhou stranu, v obou popisovaných případech šlo o manipulaci voleb, kdy voliči – přátelé a příbuzní kandidátů – byli účelově přihlašováni do budov, které ani nebyly způsobilé k bydlení. Soudy tedy postupují v podobných případech nanejvýš zdrženlivě. Kandidáti politických stran často bydlí ve velkých městech nebo v hlavním městě, avšak kandidují v obcích a krajích, v nichž rozhodně trvale nežijí. Není výjimkou kandidát mající trvalý pobyt na obecním či městském úřadě. Přesto nám není z praxe znám případ, kdy by byl kandidát úspěšně zbaven mandátu z tohoto důvodu. Každopádně by bylo nutné velmi důkladně posoudit okolnosti daného případu. Tedy, zda se jedná o skutečnou účelovou manipulaci, nebo zda kandidát má nějaký vztah k dané obci.