Poradna pro obce - právní rada hned

Podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obce. Jsou-li pro volby do zastupitelstva obce vytvořeny volební obvody, může volební strana na kandidátní listině pro každý volební obvod uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik členů tohoto zastupitelstva má být v tomto volebním obvodu voleno. V obcích, kde se má volit 7 a méně členů zastupitelstva obce, volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obce zvýšený o jednu třetinu a zaokrouhlený na celé číslo dolů. 

Ve Vašem případě to znamená, že byť ve Vaší obci bude voleno 7 členů zastupitelstva, kandidátní listina jedné volební strany může obsahovat až 9 kandidátů (byť i tak může ve volbách obdržet maximálně 7 hlasů). Je však třeba upozornit, že každý z těchto kandidátů může být ve výsledku do zastupitelstva obce (mezi 7 zvolených zastupitelů) zvolen a žádný z těchto kandidátů nemá a nemůže mít automaticky status náhradníka. Vzhledem k pravidlům pro hlasování může mít na volitelnost konkrétních kandidátů vliv pořadí na kandidátní listině, nicméně i tak může dojít k situaci, kdy kandidát umístěný na konci kandidátní listiny přeskočí výše umístěného kandidáta. Dále uvádíme, že rezignace na mandát zvoleného člena zastupitelstva obce je nevratná. Není tedy možná situace, kdy kandidát se po zvolení svého mandátu (dočasně) vzdá a zůstane dále náhradníkem. Jediným řešením Vámi nastíněné situace je tedy (nevratná) rezignace na mandát člena zastupitelstva, ale až v okamžiku zvolení.

Zákon o volbách do zastupitelstev obcí zmíněnou problematiku upravuje tak, že kandidující subjekty jsou tzv. volební strany, které jsou oprávněny do voleb kandidovat. Volební stranou mohou být registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. Znamená to tedy, že je možné mimo jiné do voleb kandidovat jako nezávislý kandidát sám (1 kandidát = 1 kandidátní listina), nebo společně s dalšími nezávislými kandidáty (více nezávislých kandidátů = 1 kandidátní listina). Sdružení nezávislých kandidátů je neformálním uskupením, nikde neregistrovaným, utvořených jen pro volby, ve kterých kandiduje. 

Na podporu kandidatury sdružení nezávislých kandidátů a stejně tak nezávislého kandidáta zákon vyžaduje podle předložení petice voličů. Kolik je třeba podpisů voličů, je stanoveno v příloze zákona. Potřebný počet podpisů voličů je stanoven ve vztahu k počtu obyvatel obce k 1. lednu toho roku, v němž se konají volby. Potřebný počet podpisů na peticích uveřejní registrační úřad na úřední desce nejpozději 85 dnů přede dnem voleb. Kandidátní listiny se podávají nejpozději do 16.00 hodin 66 dnů přede dnem voleb registračnímu úřadu, kterým je pro účely tohoto zákona obecní úřad v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory; pro ostatní obce je registračním úřadem pověřený obecní úřad.

Komplexní informace o volbách do zastupitelstev obcí naleznete na stránkách Poradny pro obce v sekci Komunální volby 2022.

Zapisovatel je členem okrskové volební komise a současně platí, že členem okrskové volební komise nemůže být kandidát pro volby do zastupitelstva obce, pro které je okrsková volební komise vytvořena. Není tedy možné, aby kandidát byl jmenován zapisovatelem okrskové volební komise.

Neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce upravuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí, přičemž neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka bezpečnostního sboru v něm stanovena není. V případě příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky je ale třeba vycházet i z dalších právních předpisů. Konkrétně se jedná o zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 

Funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky je slučitelná, a to jak v případě, že by příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky kandidoval jako nezávislý kandidát, resp. kandidoval za sdružení nezávislých kandidátů, tak i v případě, že je kandidátem uvedeným na kandidátní listině politické strany, politického hnutí nebo jejich koalic, pokud je na kandidátní listině uvedeno, že není členem žádné politické strany ani politického hnutí, neboť podle § 47 odst. 1 zákona o služebním poměru příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno. 

Činnost člena zastupitelstva obce nelze dle našeho názoru jednoznačně považovat za výkon činnosti ve prospěch politické strany nebo hnutí, protože jeho mandát je mandátem reprezentativním a podle zákona o obcích vykonává člen zastupitelstva obce svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem (který mluví jen o věrnosti republice a respektování zájmů obce a jejich občanů) a není přitom vázán žádnými příkazy. Samotný fakt, že příslušník bezpečnostního sboru byl zvolen (popř. kandiduje) do zastupitelstva obce za určitou politickou stranu nebo hnutí, neznamená automaticky, že bude vykonávat činnost v jejich prospěch.

Zákon o volbách do zastupitelstev obcí stanovuje, že volební stranou (tedy subjektem oprávněným kandidovat ve volbách do zastupitelstev obcí) podle tohoto zákona může být mj. sdružení nezávislých kandidátů. Sdružení nezávislých kandidátů je svojí povahou neformálním uskupením, které není nikde registrované, a je utvořeno pouze pro volby, ve kterých kandiduje. 

Vzhledem k Vámi popisovanému problému, kdy není možné založit bankovní účet pro subjekt bez IČ, lze doporučit buď založení spolku, jehož členy budou kandidáti sdružení v nezávislém sdružení kandidátů, nebo založení bankovního účtu jednou fyzickou osobou s tím, že ostatní kandidáti (nebo někteří z nich) sdruženi ve sdružení nezávislých kandidátů budou mít k účtu dispoziční oprávnění. Varianta spočívající v založení spolku je jistě administrativně náročnější a je vhodná spíše pro déletrvající seskupení osob (počítá-li se např. s tím, že by podpora mohla být poskytována nejen do voleb, ale i v následném období a materiálně podporovat kandidáty v jejich činnosti v nadcházejícím volebním období, nebo i kupř. v dalších volbách atp.). 

Spolek je právnická osoba, dojde tedy k získání IČ. V případě založení účtu jednou fyzickou osobou je možné oprávnit další fyzické osoby k disponování s účtem, čímž by tak fakticky došlo k naplnění účelu společného účtu sdružení nezávislých kandidátů. V tomto případě lze také doporučit upravení vzájemných vztahů týkající se společné kandidatury smluvně - inspirovat je možné se například právní úpravou společnosti, kterou zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, upravuje v ustanovení § 2716 a násl. Další možností je zveřejnění evidence výdajů a nákladů sdružení nezávislých kandidátů např. na internetu.

Zároveň však upozorňujeme, že ve vztahu k volební kampani v komunálních volbách zákon nestanovuje povinnost mít transparentní volební účet.

Trvalý pobyt v pojetí českého práva je záležitost víceméně evidenční – k přihlášení k trvalému pobytu stačí vyplnit formulář a doložit užívací právo (vlastnické, nájemní či podnájemní) k bytu nebo domu, nebo souhlas osoby s tímto užívacím právem s přeregistrováním žadatele o změnu trvalého pobytu do této nemovitosti. Ústavní soud ovšem několikrát rozhodl (zejména se jednalo o kauzy Hřensko a Karlova Studánka), že v případě voleb se nelze spokojit jen s formální evidenční povahou a je třeba zkoumat i skutečný vztah voliče či kandidáta k danému místu. Na druhou stranu, v obou popisovaných případech šlo o manipulaci voleb, kdy voliči – přátelé a příbuzní kandidátů – byli účelově přihlašováni do budov, které ani nebyly způsobilé k bydlení. Soudy tedy postupují v podobných případech nanejvýš zdrženlivě. Kandidáti politických stran často bydlí ve velkých městech nebo v hlavním městě, avšak kandidují v obcích a krajích, v nichž rozhodně trvale nežijí. Není výjimkou kandidát mající trvalý pobyt na obecním či městském úřadě. Přesto nám není z praxe znám případ, kdy by byl kandidát úspěšně zbaven mandátu z tohoto důvodu. Každopádně by bylo nutné velmi důkladně posoudit okolnosti daného případu. Tedy, zda se jedná o skutečnou účelovou manipulaci, nebo zda kandidát má nějaký vztah k dané obci. 

Podle současné úpravy neslučitelnost funkcí člena zastupitelstva obce upravuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí, přičemž neslučitelnost funkcí člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka bezpečnostního sboru v něm zmiňována není. 

V případě příslušníka Policie ČR je ale třeba vycházet i z dalších právních předpisů. Konkrétně se jedná o zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka Policie ČR je slučitelná, a to jak v případě, že by daný příslušník kandidoval jako nezávislý kandidát, resp. kandidoval za sdružení nezávislých kandidátů, tak i v případě, že je kandidátem uvedeným na kandidátní listině politické strany, politického hnutí nebo jejich koalic, pokud je na kandidátní listině uvedeno, že není členem žádné politické strany ani politického hnutí, neboť podle zákona o služebním poměru příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno. 

Činnost člena zastupitelstva obce nelze dle našeho názoru jednoznačně považovat za výkon činnosti ve prospěch politické strany nebo hnutí, protože jeho mandát je mandátem reprezentativním a podle zákona o obcích vykonává člen zastupitelstva obce svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy. Samotný fakt, že příslušník bezpečnostního sboru byl zvolen (popř. kandiduje) do zastupitelstva obce na kandidátní listině určité politické strany nebo hnutí, neznamená automaticky, že bude vykonávat činnost v jejich prospěch.