V databázi máme 3 422 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání zveřejnění záměru prodloužit nájemní smlouvu

Nalezeno 12791 právních předpisů:

  • 340/2015 Sb., Zákon o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)
  • 46/1936 Sb., Vyhláška o rozšíření působnosti smlouvy mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska ze dne 11. listopadu 1924 o právní pomoci ve věcech občanských na dominion Nového Zélandu.
  • 222/2016 Sb., Zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)
  • 37/2004 Sb., Zákon o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě)
  • 187/2020 Sb., Zákon o prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 54 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 31 až 40

Je v pořádku, pokud starosta uzavřel dodatek k nájemní smlouvě a změnil tím výpovědní dobu bez schválení zastupitelstva? Jedná se o nájem podnikatelských prostor. V obci se nevolí rada.

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

V rámci probíhající obnovy katastrálního operátu bylo zjištěno, že v roce 2020 došlo k pochybení při prodeji části jednoho obecního pozemku, kdy bylo kupní smlouvou převedeno vlastnictví k větší části pozemku, než která byla zveřejněna v záměru a schválena zastupitelstvem obce (tato část byla přesně vyspecifikována zákresem v katastrální mapě). Na základě schváleného prodeje bylo objednáno vyhotovení geometrického plánu. Jak bylo dodatečně zjištěno, objednávka byla v souladu se zveřejněným záměrem a usnesením zastupitelstva obce, finální verze geometrického plánu však obsahuje chybu spočívající v napojení na vedlejší bod. Předmětem kupní smlouvy byly celkem 2 pozemky, jeden byl prodán v souladu se zákonem o obcích, druhý byl kvůli chybnému geometrickému plánu prodán ve větším než zveřejněném a schváleném rozsahu (cca o 25 m2). Obec má zájem, aby dotčená část zůstala ve vlastnictví obce (je neoplocená, pouze s travním porostem). Jakým způsobem je možné tuto záležitost napravit (vyřešit)?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Pokud obec pronajímala pozemky občanskému sdružení, které po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku transformovalo na obecně prospěšnou společnost (nicméně původní občanské sdružení stále existuje), je nutné v takovém případě zveřejňovat záměr pronájmu a následně schvalovat pronájem radou?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jak lze vyřešit pronájem nemovitosti za účelem sportovního využívaní v pravidelné či nepravidelné periodicitě, když chce město vystavit nájemci permanentní vstupenku, přičemž je zjevné, že souhrnu bude prostor využíván déle jak 1 měsíc. Např. prostor lze využívat jako sportoviště badmintonu, přičemž nájemce si chce zakoupit permanentku na určitý počet 10 hodin, a to i třeba opakovaně od října do dubna - je nutné sepisovat s takovýmto nájemcem smlouvu, či existuje nějaká jiná forma, jak tento dlouhodobý pronájem ošetřit?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Zastupitelstvo svým usnesením schválilo pronájem dvou pozemků. Starosta však v nájemní smlouvě svévolně uvedl do smlouvy ještě další tři pozemky hraničící se schválenými. Lze takto uzavřenou smlouvu označit za neplatnou?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Existuje-li pochybnost o platnosti smlouvy o převodu majetku obce z důvodu, že v kupní smlouvě byla modifikována jedna z podmínek vymezená ve vyhlášenému záměru (jiné určení počátku běhu lhůty pro výhradu zpětné koupě), avšak město ani kupující nerozporují platnost kupní smlouvy, musí obec neplatnost smlouvy nějak řešit?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

V rámci řízení o povolení stavebního záměru podle nového stavebního zákona stavebník předložil souhlas vlastníka pozemku, na němž má být stavba realizována, v podobě nájemní smlouvy sepsané notářským zápisem. Lze takový právní titul - ve formě veřejné listiny - považovat za dostatečný?

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) obecně navazuje ohledně právní úpravy soukromoprávních souhlasů při realizaci stavebního záměru na cizím pozemku na právní úpravu obsaženou v dosavadním stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb.).

Regulace v dosavadním stavebním zákoně

Je vhodné připomenout, že dosavadní stavební zákon až do 31. 12. 2017 neupravoval formu souhlasu vlastníka pozemku či stavby, na nichž třetí osoba hodlá realizovat svůj záměr. Novelizací provedenou zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, bylo do dosavadního stavebního zákona doplněno ustanovení § 184a.

Souhlas podle ustanovení § 184a dosavadního stavebního zákona byl vyžadován při kumulativním naplnění následujících podmínek:

1) žadatel není vlastníkem pozemku nebo stavby (ustanovení § 184a odst. 1 věta první dosavadního stavebního zákona);

2) žadatel není oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný záměr uskutečnit (ustanovení § 184a odst. 1 věta první dosavadního stavebního zákona);

3) nejde o případ, kdy je pro požadovaný záměr stanoven účel vyvlastnění zákonem (ustanovení § 184a odst. 3 dosavadního stavebního zákona).

Forma takového souhlasu pak byla stanovena v ustanovení § 184a odst. 2 dosavadního stavebního zákona následovně: „Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace.“

Stavební úřad se měl zabývat pouze tím, zda byl předložen souhlas ve formě dle ustanovení § 184a odst. 2 dosavadního stavebního zákona. Stavební úřad přitom nezajímalo, zda tento souhlas byl vyhotoven na základě uzavřené nájemní smlouvy, nebo z jiného právního titulu. Stavební úřad pouze zkontroloval, zda je splněna forma stanovená dosavadním stavebním zákonem.

Regulace v novém stavebním zákoně

Právní úprava v novém stavebním zákoně, konkrétně ustanovení § 187, navazuje na dosavadní právní úpravu, přičemž ji mírně modifikuje. Podmínky, za nichž je třeba předložit v rámci řízení o povolení záměru souhlas podle ustanovení § 187 odst. 2 nového stavebního zákona, se v zásadě nezměnily.

Nicméně je vhodné upozornit hned úvodem, že stavebník předkládá souhlas vlastníka pozemku či stavby, který je zapsán v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti. Ustanovení § 184a dosavadního stavebního zákona takto nestanovilo, tudíž stavební úřad vyžadoval aktuální souhlas podle změny vlastnictví k pozemku či stavbě, což mohlo prodlužovat a komplikovat řízení v případě změny vlastnictví v průběhu řízení. Nový stavební zákon tedy jako rozhodný souhlas považuje souhlas vlastníka ke dni podání žádosti ze strany stavebníka.

Současně ustanovení § 187 odst. 2, věty třetí a čtvrtá, nového stavebního zákona výslovně stanoví, že souhlas vlastníka nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru. Tzn. nový stavební zákon zakazuje zpětvzetí souhlasu vlastníkovi pozemku či stavby poté, co byla již podána žádost o povolení záměru. Zároveň ovšem nový stavební zákon stanoví, že dojde-li k podstatné změně záměru, lze záměr povolit, jen doloží-li stavebník souhlas vlastníka pozemku nebo stavby s upraveným záměrem. Dojde-li tedy po podání k podstatné změně záměru, bude stavební úřad nucen vyžadovat nový souhlas vlastníka pozemku či stavby. Nový stavební zákon však nestanoví, co je podstatnou změnou záměru. Bude tedy vždy na individuálním posouzení stavebního úřadu, zda se bude jednat o podstatnou změnu záměru, tedy bude vyžadován nový souhlas s upraveným záměrem.

Ve vztahu k formě tohoto souhlasu je nový stavební zákon konkrétnější a košatější, neboť ustanovení § 187 odst. 3 nového stavebního zákona stanoví:

„Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace a musí obsahovat identifikační údaje a podpis vlastníka pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr povolen, nebo oprávněného k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti. Identifikačními údaji jsou u

a) fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště,

b) právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.“

Nový stavební zákon tedy jednoznačně specifikuje formu, v jaké je třeba souhlas vlastníka nebo stavby v rámci řízení o povolení záměru předložit. Alternativní forma - třeba i ve formě notářského zápisu, což je veřejná listina - není připuštěna. Ve vedeném řízení tedy nedošlo ze strany stavebníka k předložení souhlasu požadovaného novým stavebním zákonem, a tudíž bude nutné jej vyzvat k odstranění vad žádosti (předložení souhlasu ve formě dle ustanovení § 187 odst. 3 nového stavebního zákona).

Nový stavební zákon

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Musí dojít ke zveřejnění záměru, jestliže se změní jednatel či společník společnosti s ručením omezeným coby nájemce obecního majetku?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Nájemce nebytových prostor „mění statut“ z osoby fyzické (MUDr. XY) na osobu právnickou (MUDr. XY s.r.o.). Je třeba v takovém případě znovu zveřejňovat záměr pronájmu včetně příslušného rozhodování rady, nebo stačí změnu provést dodatkem ke stávající smlouvě?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jakým způsobem může dojít ke znovuobnovení nájmu a jaké to má důsledky?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.