Nový stavební zákon (zákon
č. 283/2021 Sb.) upravuje institut veřejnoprávních smluv v ustanovení § 130 a
násl. Tyto smlouvy jsou upraveny jako veřejnoprávní.
Lze předpokládat, že bylo úmyslem obou stran uzavřít plánovací smlouvu podle
nového stavebního zákona, tedy jako veřejnoprávní, a to s ohledem na
sjednaný závazek a období uzavření této smlouvy (tj. po 1. 7. 2024).
Dle ust. § 131 odst. 1 písm. d)
nového stavebního zákona může být jedním ze závazků sjednaných v plánovací
smlouvě mj. to, že: „po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních
nebo soudních řízeních týkajících se povolení záměru uplatňovat návrhy,
vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem uzavřené
plánovací smlouvy.“
Jedná se tedy perspektivou nového
stavebního zákona o přípustný závazek obce. Je však nutné se zabývat tím, jaký
má tento závazek dopad na příslušné řízení o povolení záměru.
Dle ust. § 190 odst. 2 in fine
nového stavebního zákona platí, že: „Stavební úřad dále nepřihlíží k
námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu s uzavřenou plánovací smlouvou,
jejíž smluvní stranou je tento účastník řízení.“ V odvolacím řízení
pak podle ustanovení § 226 odst. 2 nového stavebního zákona platí: „Odvolací
správní orgán nepřihlíží k odvolacím námitkám, které mohl odvolatel uplatnit
dříve. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které
bylo podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah
odvolání v rozporu s tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal.“
S ohledem na shora uvedené
se nabízí tedy otázka, zda lze podané námitky považovat za přípustné, nebo
nepřípustné (obdobně by tomu bylo v případě posuzování přípustnosti
odvolání). Pokud je záměr odlišný od záměru, který byl sjednán v plánovací
smlouvě, patrně nebudou námitky ani případné odvolání obce v rozporu
s uzavřenou plánovací smlouvu, která se týkala jiného stavebního záměru.
V takovém případě by stavební úřad měl k takovým námitkám standardně
přihlížet a odvolací orgán by měl obsah odvolání taktéž zohlednit a
nekonstatovat jeho nepřípustnost.
Samozřejmě bude záležet na tom,
zda skutečně bylo v rámci plánovací smlouvy dostatečně určitě a
jednoznačně konstatováno, že je spjata s určitým konkrétním záměrem. To je
věcí individuálního posouzení uzavřené plánovací smlouvy. Obecně však lze
očekávat, že plánovací smlouva bude zpravidla spjata s určitým konkrétním
stavebním záměrem.
