V databázi máme 3 419 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání smlouva

Nalezeno 9946 právních předpisů:

  • 340/2015 Sb., Zákon o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)
  • 46/1936 Sb., Vyhláška o rozšíření působnosti smlouvy mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska ze dne 11. listopadu 1924 o právní pomoci ve věcech občanských na dominion Nového Zélandu.
  • 37/2004 Sb., Zákon o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě)
  • 222/2016 Sb., Zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)
  • 172/1947 Sb., Zákon o opatřeních k provedení mírových smluv s Bulharskem, Finskem, Italií, Maďarskem a Rumunskem

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 507 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 491 až 500

Může mít spolek sídlo na adrese obecního úřadu, aniž by obec pronajala spolku prostory v budově obecního úřadu?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Může obec poskytnout investiční příspěvek sousedící obci za účelem péče o potřeby svých občanů (konkrétně pro výstavbu kanalizace vedoucí přes obě obce)? Nedošlo by k porušení zákona o obcích?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec se nově stala plátcem DPH. Pronajímáme místní pohostinství za 5 tis. Kč měsíčně plátci DPH. Rádi bychom toto pohostinství začali pronajímat s DPH, neboť nás čekají opravy objektu, ze kterých bychom rádi daň uplatnili. Je možné začít nájemci automaticky účtovat nájemné 5 tis. Kč + DPH, nebo musíme nájem oddanit směrem dolů a částka 5 tis. Kč je včetně DPH?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je možné a nevystavuje se obec nějakému riziku (exekuce apod.), když povolí sídlo podnikání obchodní společnosti na adrese obecního úřadu?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec zveřejnila záměr odprodeje pozemku z vlastnictví obce, přičemž o odkoupení pozemku se přihlásili dva zájemci. Zájmem obce je, vzhledem k tomu, že pozemek bezprostředně přiléhá k obytné zóně, odprodat pozemek zájemci č. 1, který má záměr využít pozemek pro vybudování muzea historických vozidel. Zájemce č. 2 má podnikatelský záměr využít pozemek pro automobilovou dopravu. Může zastupitelstvo obce přímo rozhodnout o prodeji pozemku zájemci č. 1 s odůvodněním rozhodnutí na základě záměru kupujícího, bez ohledu na cenovou nabídku obou zájemců?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je nutné, aby investici přemístění autobusové zastávky v hodnotě cca 270 000 Kč, vypsání poptávkového řízení a složení komise schvalovalo zastupitelstvo?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Musí dobrovolný svazek obcí na valných hromadách schvalovat přijetí dotace stejným způsobem jako obce?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec zveřejnila záměr na pronájem nebytových prostor. Rada obce však rozhodla svým usnesením o pronájmu nemovitosti 3 dny před uplynutím zákonem stanovené lhůty 15 dnů pro zveřejnění záměru. Bude se zde jednat o absolutní neplatnost kvůli nedodržení stanovené lhůty?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Poskytovatel dotace naší obci požaduje průkazným způsobem v našem účetnictví oddělovat náklady a výnosy vzniklé v souvislosti s poskytnutou dotací od všech ostatních nákladů a výnosů. Je jedinou možností, jak toto splnit, členění nákladů a výnosů prostřednictvím analytických účtů?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona je možné zajistit přístup dělených nebo scelovaných pozemků na veřejnou komunikaci na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. K jakému okamžiku toto jiné věcné právo musí existovat? Ze strany stavebníka nám byla předložena uzavřená smlouva o zřízení věcného břemene pro zajištění přístupu, avšak nebyl podán návrh na vklad takového práva do katastru nemovitostí.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) představuje oproti dosavadnímu stavebnímu zákonu (zákonu č. 183/2006 Sb.) podstatnou změnu.

Dle dosavadního stavebního zákona - při reflexi relevantní judikatury správních soudů - platilo, že v případě dělení nebo scelování pozemků nebylo možné využít k zajištění přístupu na veřejnou komunikaci institutu jiného věcného práva. Vždy bylo nutné pozemky dělit či scelovat tak, aby veškeré pozemky dotčené tímto nestavebním záměrem měly přímé napojení na veřejnou komunikaci.

Nový stavební zákon v ustanovení § 216 odst. 2 výslovně stanoví: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“

Jednou z variant je právě zajištění tzv. nepřímého přístupu s využitím institutu jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. Věcná práva k nemovitým věcem - tedy i pozemkům a stavbám - jsou evidována v katastru nemovitostí. Zde je tedy možné ověřit, zda takové jiné věcné právo zajišťující přístup na veřejnou komunikaci existuje, nebo nikoliv.

V případě, že bude podána žádost o dělení nebo scelení pozemku a nebude-li jiné věcné právo existovat ke dni rozhodnutí stavebního úřadu, nelze považovat požadavek stavebního zákona za splněný.

Pozemky a stavby jsou přitom věci evidované ve veřejném seznamu, jímž je v tomto případě katastr nemovitostí. V souladu s úpravou obsaženou v občanském zákoníku (viz ustanovení § 1262 a ustanovení § 1305 občanského zákoníku) takové jiné právo vznikne primárně zápisem do katastru nemovitostí. Občanský zákoník počítá i se vznikem takového práva na základě jiných právních skutečností (např. vydržením či z rozhodnutí správního orgánu či soudu) s tím, že se v katastru nemovitostí následně takové právo pouze „zaeviduje“.

Dotaz směřuje k tomu, zda je možné považovat uzavřenou smlouvu o zřízení věcného břemene za dostatečné naplnění podmínky dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona. Do doby zápisu tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí nelze považovat ve smyslu citované právní úpravy obsažené v občanském zákoníku toto právo za vzniklé (vzniká vkladem). Je tedy nutné trvat na tom, aby takové jiné věcné právo bylo do katastru nemovitostí pravomocně vloženo nejpozději ke dni rozhodnutí stavebního úřadu. Ani případné probíhající řízení o vkladu jiného věcného práva do katastru nemovitostí by nebylo dostatečné, jelikož není jisté, že vkladové řízení skončí pravomocným povolením vkladu.

Nový stavební zákon

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Související vzdělávání
Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož