- ZP14/2010, o poskytování finančních prostředků ze SFŽP
- 355/2020 Sb., o žádostech a informacích podle zákona o bankách a zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
- 2013/26780-21, o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány ochrany dětí
- MF-62 970/2013/12-1204, o postupu obcí a krajů při financování voleb
- ZP01/2014, o poskytování finančních prostředků z programu Nová zelená úsporám
Obec má v úmyslu provést výběr dodavatele elektřiny a plynu na období jednoho roku, přičemž objem dodávky přesahuje limit pro zakázky malého rozsahu. Uvažujeme o výběru dodavatele prostřednictví tzv. makléřské firmy (zprostředkovatele) tj. společnosti, která spolupracuje s portfoliem vybraných a prověřených dodavatelů a prodává/nabízí spotřebitelům k výběru nabídky na dodávku. Je takový postup možný?
Po výběrovém řízení v zákonné lhůtě starosta uzavřel smlouvu o dílo na dodávku vozidla za cca 6 milionů a tuto po 14 dnech nechal schválit v radě obce. Může být smlouva neplatná proto, že nebyla předem schválena v radě obce?
Který orgán obce schvaluje smlouvu např. na opravu pozemní komunikace (rada nebo zastupitelstvo)? Má vliv na to, kdo schvaluje smlouvu, výše zakázky nebo to, zda bylo s touto akcí počítáno v rozpočtu?
Jakým způsobem se volí noví členové rady, pokud ti stávající odstoupili?
V budově obecního úřadu je umístěn nebytový prostor, který je pronajímán plátci DPH. Zatím jsme postupovali tak, že jsme účtovali nájem s DPH a energie spojené s nájmem (voda, elektrika a plyn) jsme řešili mimo režim DPH jako přeúčtování (neuplatňovali jsme odpočet DPH z energií, neodváděli jsme ani daň na výstupu). Nájemce nyní požaduje, abychom energie spojené s nájmem účtovali v režimu základ daně + DPH, aby si daň mohl odečíst. Má právo toto požadovat? Jak bychom v tomto případě mohli postupovat (na nájemce přeúčtováváme cca 20 % z celkových energií spotřebovaných na obecním úřadě).
Může se člen okrskové volební komise vzdát odměny za volby do zastupitelstva obce? Za jakých podmínek?
Na základě zákona o volbách do zastupitelstev obcí, mají členové okrskových volebních komisí nárok na odměnu. Přesná výše odměn je stanovena v § 1 vyhlášky č. 59/2002 Sb.
Podle stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí se považují členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí a jejich zapisovatelé (dále jen „členové volební komise“) za zaměstnance dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů: „Podle § 5 písm. a) bodu 22. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se považují členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí a jejich zapisovatelé (dále jen „členové volební komise“) za zaměstnance. Ze zvláštní odměny člena volební komise se odvádí pojistné na sociální pojištění, pokud je tento zaměstnanec z činnosti člena volební komise účasten nemocenského pojištění. Člen volební komise se stává zaměstnancem dnem nástupu do zaměstnání a přestává být zaměstnancem dnem zániku členství ve volební komisi. Za den nástupu do zaměstnání se u člena volební komise považuje den složení slibu člena komise. Členem volební komise může být ve dvou i třech kalendářních měsících.“
V článku 28 Listiny základních práv a svobod je uvedeno, že zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. Listina základních práv a svobod odkazuje v případě spravedlivé odměny podrobnosti stanovené zákonem. Nárok na odměnu člena komise je uveden v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí. Nad to zákon o nemocenském pojištění ukládá povinnost obecnímu úřadu uhradit za tohoto člena komise nemocenské pojištění, jelikož jej považuje za zaměstnance.
Z toho vycházeje, je obecní úřad povinen vyplatit členovi okrskové volební komise odměnu za výkon funkce a neexistuje možnost, jak se může člen komise tohoto nároku vzdát.
Zvláštní odměnu a paušální náhradu ušlého výdělku pro členy okrskové volební komise vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti okrskové volební komise obecní úřad.
Nad to je třeba upozornit, že podle čl. I odst. 2 písm. k) směrnice Ministerstva financí č.j. MF-62 970/2013/12-1204 je odměna člena okrskové volební komise hrazena z prostředků státního rozpočtu České republiky, nikoliv z prostředků obce samotné. Obecní úřad na tuto činnost dostane prostředky ze státního rozpočtu a ty je povinna vyplatit mimo jiné členům komise za zajišťování voleb. Směrnice ve vztahu k výdajům na volby říká následující: lze hradit jen výdaje v rozsahu nezbytně nutném pro organizačně technické zabezpečení voleb. Těmito výdaji se rozumějí výdaje právě i na zvláštní odměny za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise, případně výdaje na náhrady mezd, platů, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele a paušální náhrady ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.