Kolik je obec oprávněna určit si cenu věcného břemene (služebnosti) za uložení inženýrské sítě do obecního pozemku? Může obec tuto částku určit ze své vlastní vůle? Nebo obec musí mít znalecký posudek? A pokud obec určí cenu, který je pro investory neakceptovatelná, mohou se investoři nějak bránit? A co role tzv. veřejného zájmu (tj. případy energetické soustavy či datových sítí)?
Jakým způsobem lze zjistit výši obvyklého nájemného pozemku?
Po pozemkové úpravě byly naší obci zařazeny pozemky do nových kategorií. Dle vyhlášky č. 441/2013 sb., k provedení zákona o oceňování majetku, je třeba k výpočtu ceny pozemku tzv. základní cena pozemku. Je možné, že obcím stačí k ocenění tabulky této vyhlášky a nemusí si platit znalce?
Obec schválila záměr na prodej pozemku, na který reagovali dva zájemci. Jeden zaslal konkrétní nabídku, která přesahovala znaleckým posudkem stanovenou minimální cenu, včetně složení požadované jistiny. Druhý zájemce zaslal pouze informační dopis, ve kterém projevil v případě žádného zájemce zájem o individuální jednání s obcí o prodeji pozemku s tím, že stanovená minimální cena je příliš vysoká. Na základě doručených nabídek schválilo zastupitelstvo prodej pozemku prvnímu zájemci s tím, že uložilo vedení obce jednat s tímto zájemcem o konkrétních podmínkách smlouvy a tu následně předložit ke schválení. V průběhu jednání o smlouvě vyšla najevo skutečnost, že poplatek za vynětí pozemku z pozemkového fondu bude cca 10x vyšší než se původně předpokládalo, a tudíž pro zájemce při úhradě navrhnuté kupní ceny a zmíněného poplatku nerentabilní. Proto jsme přistoupili ke korekci (snížení) kupní ceny, která je pro obec a kupujícího stále zajímavá a akceptovatelná a její výše je stále vyšší, než cena stanovená znaleckým posudkem. Je takový postup možný? Můžeme pokračovat v jednání, není nutné zveřejnit nový záměr?
Obec koupila movitý majetek jako věc hromadnou podle kupní smlouvy v celkové hodnotě 500 000 Kč. Z důvodu účetní evidence jí bylo doporučeno, aby jednotlivé movité věci ohodnotila podle internetových cen s přihlédnutím k jejich fyzickému opotřebení. Je takovýto postup možný, nebo je nutné nechat koupené věci ohodnotit znalcem?
Jakým způsobem má obec určit výši pachtovného či nájemného?
Jak má obec postupovat při prodeji obecních pozemků, aby dodržela povinnost sjednání ceny v čase a místě obvyklé? Je nutné pokaždé nechávat zpracovat odhad ceny prodávaného pozemku? Pokud ano, kdo platí odhadce - kupující nebo prodávající? A jak je to v případě, že obec pozemky kupuje?
Je starostova odpovědnost za rozhodování v majetkoprávní oblasti omezena? Jinými slovy, ručí celým svým majetkem, nebo pouze do nějakého násobku platu?
Jakou má zastupitel odpovědnost? Ručí při rozhodování svým majetkem?
Zastupitel obce a ani člen rady obce nedisponuje žádnou imunitou jako např. poslanci. Za své rozhodování tedy nese v zásadě plnou odpovědnost. Odpovědnost člena zastupitelstva obce za škodu, kterou způsobil obci v souvislosti s výkonem funkce, se řídí právní úpravou zákoníku práce. Pro tyto účely se obec považuje za zaměstnavatele a členové zastupitelstva obce se považují za zaměstnance.
Zastupitelé obce jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Co tato péče konkrétně znamená, se posuzuje podle okolností. Po běžném zastupiteli sice není možné spravedlivě požadovat podrobnou odbornou znalost právní problematiky fungování obce, na druhou stranu nese odpovědnost za své rozhodování v zastupitelstvu (jsou-li tedy k rozhodnutí zapotřebí odborné znalosti, jimiž zastupitelstvo nedisponuje, mělo by si je opatřit např. zadáním znaleckého posudku, uložením právní analýzy odbornému úřednímu aparátu obce apod.). Odpovědnost majetková (či dokonce trestní) nastává v praxi spíše ve zjevných případech hrubé nedbalosti nebo při úmyslném poškozování zájmů obce. U radních či starosty je požadovaný standard péče vyšší.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.