Podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona o lesích, má každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Jde o tzv. obecné užívání lesa, které platí bez ohledu na to, zda jde o les státní, obecní, církevní nebo soukromý. Houby zákon výslovně nevyjmenovává, ale podle výkladu komentářové literatury se pod pojem lesní plody řadí i plodnice hub. Lesními plody jsou typicky také borůvky, maliny, ostružiny nebo brusinky. Naopak semena lesních dřevin, jmelí, ochmet, semenáčky, sazenice nebo keře lesních dřevin pod běžný sběr lesních plodů nespadají.

Samotný sběr musí sloužit vlastní potřebě. To neznamená, že zákon stanoví přesný váhový nebo denní limit, ale že účelem sběru má být vlastní spotřeba, nikoliv prodej nebo jiný komerční účel. Právo obecného užívání lesa proto nepokrývá výdělečný nebo organizovaný sběr lesních plodů ani odvoz většího množství klestí jako obchodní komodity. Sběrač současně nesmí les poškozovat ani narušovat lesní prostředí. Nepřípustné je zejména poškozování porostů, vytrhávání rostlin, narušování půdního krytu, lámání větví, odřezávání dřeva, poškozování oplocenek nebo vstup do míst, kde probíhá těžba, manipulace nebo doprava dříví.

U klestí je třeba rozlišovat mezi drobným sběrem suchých větví ležících na zemi a odnášením dřeva. Zákon připouští pouze sběr suché na zemi ležící klesti. Komentářová literatura vykládá klest jako tzv. nehroubí, tedy větve a těžební zbytky o tloušťce menší než 7 cm v kůře. Oprávnění se tedy nevztahuje na kácení suchých stromů, ořezávání nebo olamování větví ze stojících stromů, odnášení kmenového dříví ani na dřevo připravené k hospodářskému využití. Takové jednání by již nebylo běžným obecným užíváním lesa, ale nejspíše již zasahovalo do vlastnického práva vlastníka lesa.

Vlastník lesa nemůže běžný sběr lesních plodů a suché ležící klesti pro vlastní potřebu obecně zakázat, protože jde o zákonné obecné užívání lesa. Může však návštěvníky usměrnit pokyny, například z důvodu bezpečnosti nebo ochrany porostu.

Dočasně omezit nebo vyloučit vstup do lesa může podle § 19 odst. 4 zákona o lesích orgán státní správy lesů, a to opatřením obecné povahy z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví či bezpečnosti osob. Takové opatření lze vydat nejdéle na dobu 3 měsíců, s možností opakovaného prodloužení, jsou-li splněny zákonné podmínky. Samostatná omezení mohou vyplývat také ze zvláštních právních režimů, například ve vojenských újezdech, v klidových územích národních parků, v národních přírodních rezervacích, v ochranných pásmech vodních zdrojů, ve zvláště chráněných územích nebo v honitbách při omezení vstupu z důvodu ochrany zvěře. V konkrétní lokalitě je proto vždy vhodné ověřit, zda zde neplatí zvláštní zákaz nebo návštěvní řád.

Závěrem lze říci, že běžný sběr hub, borůvek, malin, ostružin a dalších lesních plodů pro vlastní spotřebu je v českých lesích obecně dovolen, stejně jako sběr suché drobné klesti ležící na zemi. Nelze si však z lesa odnášet vše, co se v něm nachází. Sběr nesmí být komerční, nesmí poškozovat les a nevztahuje se na dřevo, živé části stromů, sazenice, semenáčky ani chráněné nebo zvláštním režimem omezené lokality. Pokud osoba tato pravidla poruší, může se dopustit přestupku podle ustanovení § 53 a násl. zákona o lesích.