- 69/1998 Sb., o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny
- 452/2013 Sb., Změna vyhlášek provádějících volební zákony
- 322/2016 Sb., změna volebních zákonů a dalších souvisejících zákonů
- 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny
- 90/2017 Sb., změna volebních zákonů a některých dalších zákonů
Jak má svaz nezávislých kandidátů (SNK) v komunálních volbách vést finance k volební kampani? Založení bankovního účtu pro subjekt bez IČ (kterým SNK je) není možné. Chceme všechny sponzory zveřejnit a mít vše v souladu se zákonem.
Zákon o volbách do zastupitelstev obcí stanovuje, že volební stranou (tedy subjektem oprávněným kandidovat ve volbách do zastupitelstev obcí) podle tohoto zákona může být mj. sdružení nezávislých kandidátů. Sdružení nezávislých kandidátů je svojí povahou neformálním uskupením, které není nikde registrované, a je utvořeno pouze pro volby, ve kterých kandiduje.
Vzhledem k Vámi popisovanému problému, kdy není možné založit bankovní účet pro subjekt bez IČ, lze doporučit buď založení spolku, jehož členy budou kandidáti sdružení v nezávislém sdružení kandidátů, nebo založení bankovního účtu jednou fyzickou osobou s tím, že ostatní kandidáti (nebo někteří z nich) sdruženi ve sdružení nezávislých kandidátů budou mít k účtu dispoziční oprávnění. Varianta spočívající v založení spolku je jistě administrativně náročnější a je vhodná spíše pro déletrvající seskupení osob (počítá-li se např. s tím, že by podpora mohla být poskytována nejen do voleb, ale i v následném období a materiálně podporovat kandidáty v jejich činnosti v nadcházejícím volebním období, nebo i kupř. v dalších volbách atp.).
Spolek je právnická osoba, dojde tedy k získání IČ. V případě založení účtu jednou fyzickou osobou je možné oprávnit další fyzické osoby k disponování s účtem, čímž by tak fakticky došlo k naplnění účelu společného účtu sdružení nezávislých kandidátů. V tomto případě lze také doporučit upravení vzájemných vztahů týkající se společné kandidatury smluvně - inspirovat je možné se například právní úpravou společnosti, kterou zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, upravuje v ustanovení § 2716 a násl. Další možností je zveřejnění evidence výdajů a nákladů sdružení nezávislých kandidátů např. na internetu.
Zároveň však upozorňujeme, že ve vztahu k volební kampani v komunálních volbách zákon nestanovuje povinnost mít transparentní volební účet.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Může se člen okrskové volební komise vzdát odměny za volby do zastupitelstva obce? Za jakých podmínek?
Na základě zákona o volbách do zastupitelstev obcí, mají členové okrskových volebních komisí nárok na odměnu. Přesná výše odměn je stanovena v § 1 vyhlášky č. 59/2002 Sb.
Podle stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí se považují členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí a jejich zapisovatelé (dále jen „členové volební komise“) za zaměstnance dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů: „Podle § 5 písm. a) bodu 22. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se považují členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí a jejich zapisovatelé (dále jen „členové volební komise“) za zaměstnance. Ze zvláštní odměny člena volební komise se odvádí pojistné na sociální pojištění, pokud je tento zaměstnanec z činnosti člena volební komise účasten nemocenského pojištění. Člen volební komise se stává zaměstnancem dnem nástupu do zaměstnání a přestává být zaměstnancem dnem zániku členství ve volební komisi. Za den nástupu do zaměstnání se u člena volební komise považuje den složení slibu člena komise. Členem volební komise může být ve dvou i třech kalendářních měsících.“
V článku 28 Listiny základních práv a svobod je uvedeno, že zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. Listina základních práv a svobod odkazuje v případě spravedlivé odměny podrobnosti stanovené zákonem. Nárok na odměnu člena komise je uveden v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí. Nad to zákon o nemocenském pojištění ukládá povinnost obecnímu úřadu uhradit za tohoto člena komise nemocenské pojištění, jelikož jej považuje za zaměstnance.
Z toho vycházeje, je obecní úřad povinen vyplatit členovi okrskové volební komise odměnu za výkon funkce a neexistuje možnost, jak se může člen komise tohoto nároku vzdát.
Zvláštní odměnu a paušální náhradu ušlého výdělku pro členy okrskové volební komise vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti okrskové volební komise obecní úřad.
Nad to je třeba upozornit, že podle čl. I odst. 2 písm. k) směrnice Ministerstva financí č.j. MF-62 970/2013/12-1204 je odměna člena okrskové volební komise hrazena z prostředků státního rozpočtu České republiky, nikoliv z prostředků obce samotné. Obecní úřad na tuto činnost dostane prostředky ze státního rozpočtu a ty je povinna vyplatit mimo jiné členům komise za zajišťování voleb. Směrnice ve vztahu k výdajům na volby říká následující: lze hradit jen výdaje v rozsahu nezbytně nutném pro organizačně technické zabezpečení voleb. Těmito výdaji se rozumějí výdaje právě i na zvláštní odměny za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise, případně výdaje na náhrady mezd, platů, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele a paušální náhrady ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Může být kandidát volební strany v komunálních volbách zároveň jmenován zapisovatelem volební komise v obci, kde kandiduje?
Zapisovatel je členem okrskové volební komise a současně platí, že členem okrskové volební komise nemůže být kandidát pro volby do zastupitelstva obce, pro které je okrsková volební komise vytvořena. Není tedy možné, aby kandidát byl jmenován zapisovatelem okrskové volební komise.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Může kandidovat ve volbách do obecního zastupitelstva osoba, která je vyšetřovaná pro spáchání trestného činu Policií ČR?
Zákonem o volbách do zastupitelstev obcí jsou stanoveny podmínky pro volbu zastupitele, přičemž jednou z překážek je zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody. Samotné vyšetřování pro trestný čin překážkou není a taková osoba tak může do obecního zastupitelstva kandidovat. V situaci, kdy by došlo k pravomocnému odsouzení zastupitele k nepodmíněnému trestu odnětí svobody během volebního období, se postupuje podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí (zánik mandátu v případě vyslovení zastupitelstva).
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Uvolněný starosta vykonával funkci od 6. listopadu do 26. února následujícího roku, kdy podal rezignaci. Má nárok na odchodné?
Uvolněný starosta má nárok na odchodné, pokud mu ke dni vzdání se funkce náležela odměna. Ukončení výkonu funkce starosty v průběhu volebního období upravuje zákon o obcích v ustanovení § 77 odst. 2. Podle tohoto ustanovení platí, že neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, a uvolněnému členovi zastupitelstva obce, kteří byli v průběhu funkčního období odvoláni nebo se vzdali funkce, poskytne obec odchodné, pokud jim ke dni odvolání nebo vzdání se funkce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 72 odst. 6 se nepřihlíží. To, že dané ustanovení upravuje odchodné neuvolněného starosty a starosta ve Vaší obci je uvolněný nemá na odchodné vliv, jelikož i tak se jedná o uvolněného člena zastupitelstva. O tom, kdo bude uvolněným, nebo neuvolněným členem zastupitelstva, rozhoduje na základě ustanovení § 84 odst. 2 písm. k) zákona o obcích, zastupitelstvo obce. Obecné právní postavení z hlediska mandátu uvolněného i neuvolněného člena zastupitelstva obce je z pohledu zákona o obcích stejné. Rozdíl spočívá v rozsahu výkonu funkce a v odlišném způsobu odměňování, s čímž také souvisí v případě uvolněných zastupitelů i vyšší finanční náročnost pro obec.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.