- 116/2013 Sb., ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb.
- 484/2000 Sb., paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem
- 117/2013 Sb., k účinkům nálezu ÚS k odměnám za zastup. advokátem nebo notářem
- 485/2000 Sb., o výši odměny správce obchodního závodu a správce nemovité věci
- 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně
Z jaké minimální mzdy vycházet při stanovení odměn pro komisi při konání místního referenda?
Lze podmínit vyplácení odměny neuvolněným zastupitelům jejich účastí na zasedání zastupitelstva obce?
Pokud bude starosta v pracovní neschopnosti déle jak 4 týdny, ale bude v této době schopen během vyhrazených vycházek vykonávat svoji funkci, náleží jeho odměna místostarostovi? Místostarosta by řešil jen nutné náležitosti, které by neměly odkladu a které by nemohl starosta v době své neschopnosti osobně řešit.
Může být odměna neuvolněného zastupitele nějakým způsobem pokrácena? Pokud ano, jakým způsobem?
Lze místostarostovi jednorázově vyplatit částku za používání soukromého mobilu? Musí se případně dodržet limit pro mimořádnou odměnu?
Může starosta navrhnout zastupitelstvu zvýšení odměny neuvolněným členům zastupitelstva o 10 % a členům rady o 15 % vzhledem k většímu časovému vytížení a větší odpovědnosti členů rady?
Z jakých zdrojů se vychází pro stanovení počtu obyvatel obce pro účely odměňování členů zastupitelstva obce?
Zákon stanoví, že při určení výše odměny člena zastupitelstva obce se vychází z počtu obyvatel obce, kteří byli hlášeni v obci k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se konaly volby do zastupitelstva obce. Po volbách v roce 2022 tedy bude rozhodující počet obyvatel obce k 1. 1. 2022.
Vyzkoušejte naši kalkulačku odměn.
Ustanovení § 73 odst. 5 zákona o obcích odkazuje v poznámce pod čarou na § 3 odst. 3 písm. g) zákona o evidenci obyvatel a § 158 odst. 8 písm. g) zákona o pobytu cizinců na území ČR.
Správa základních registrů poskytuje v mezích příslušného zákona službu umožňující hromadný výdej údajů z registru obyvatel a z agendového informačního systému evidence obyvatel. Pokud jde o zjišťování počtu cizinců s trvalým pobytem na území obce, lze vycházet z informačního systému cizinců, jehož provozovatelem a správcem je Policie ČR – Ředitelství služby cizinecké policie (prostřednictvím žádostí adresovaných na Policii ČR – Ředitelství služby cizinecké policie).
Potřebné uvedené údaje jsou rovněž dostupné na internetových stránkách Ministerstva vnitra, v sekci Informační servis – Statistiky (viz https://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx), na nichž jsou každoročně zveřejňovány informativní počty občanů ČR a cizinců v jednotlivých obcích k 1. lednu příslušného kalendářního rodu.
Nemělo by být vycházeno z údajů o počtu obyvatel obcí, které zveřejňuje Český statistický úřad, neboť tyto údaje nemají vazbu na základní registry a zahrnují mj. také cizince s vízy nad 90 dnů, cizince s přiznaným azylem, občany zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občany třetích zemí s dlouhodobým pobytem. V případě cizinců je tedy třeba, aby měli trvalý pobyt, nikoliv pouze přechodný.
Dodáváme, že zákonem o obcích je pamatováno i na situaci, pokud v průběhu volebního období dojde k výrazné změně počtu obyvatel obce (srov. § 73 odst. 6).
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Je možné členům volebních okrskových komisí vyplácet vyšší odměny než ty, co jsou určeny zákonem/vyhláškou?
Členové volební komise mají ze zákona nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Aktuální výše těchto odměn stanovují vyhlášky Ministerstva vnitra, které provádějí volební zákony. Činnost volebních orgánů, tedy i okrskové volební komise, je výkonem státní správy. Proto jsou finanční prostředky na odměny členů volebních komisí poskytovány formou dotace ze státního rozpočtu. Poskytování těchto prostředků upravuje směrnice Ministerstva financí č.j. 62 970/2013/12 – 1204, o postupu obcí a krajů při financování voleb, ve znění směrnice Ministerstva financí č.j. 6 629/2018/1203. Tato směrnice přímo konkrétně vyjmenovává, na co lze přidělené finanční prostředky použít. Dle čl. I odst. 2 písm. j) je možné poskytnout členům volební komise občerstvení a to i formou stravenek. Žádné další odměny nad rámec stanovený zákonem respektive vyhláškami nelze z těchto finančních prostředků poskytnout. Problém může nastat v případě nedostatečného zájmu občanů o členství ve volebních komisích. Starosta má povinnost jmenovat členy volebních komisí v případě, že běžným způsobem nebylo dosaženo jejich minimálního počtu. Je tedy odpovědný za minimální obsazení volebních komisí. V této situaci se může zdát vhodným řešením poskytnutí finančního daru z prostředků obce, aby bylo minimálního obsazení komisí dosaženo. Zákon ovšem s touto možností nepočítá a ani rozhodovací praxe soudů se k této problematice přímo nevyjadřuje. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu nesmí náklady spojené s výkonem přenesené působnosti při přípravě a konání voleb zatěžovat hospodaření obcí. Jedná se tedy o řešení, které není v souladu s právní úpravou a ani judikaturou, ovšem v zájmu zajištění zákonného průběhu voleb si teoreticky lze představit situaci, kdy bude nutné takto postupovat. Důrazně tedy doporučujeme použít tento postup opravdu jen v krajním případě, kdy se nepodaří dosáhnout aspoň minimálního množství členů v komisích řádným a zákonem předvídaným způsobem.
Pokud se obec k tomuto řešení přesto uchýlí, je nutné poskytnutí darů dobře a podrobně zdůvodnit v souladu s povinností obce nakládat se svým majetkem účelně a hospodárně. Dále připomínáme, že poskytování darů ve výši nad 100.000 korun je pravomocí zastupitelstva obce a o poskytnutí darů v hodnotě nižší rozhoduje v rámci zbytkové pravomoci rada obce.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.