- 53/1986 Sb., o Dohodě mezi ČSSR a SSSR o překračování st. hranic občany
Může starosta obce uplatňovat nárok na cestovní náhrady v případě, kdy koná pojížďky pouze po obci?
Jakým způsobem lze zrušit trvalý pobyt?
Jaký je postup při odhlášení z místa trvalého pobytu a následným nahlášením bydliště na obecní úřad?
Pokud v obci není základní škola a děti s trvalým pobytem v této obci dojíždí do základní školy mimo obec, je tato obec povinna uzavřít se zřizovatelem základní školy smlouvu o spádové škole? Kolik by činila úplata za takovou smlouvu v souvislosti s náklady na žáka? Budou pak muset děti docházet do spádové školy, nebo budou mít možnost si základní školu vybrat?
Obce mají povinnost buď zřídit základní školu, nebo zařídit plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. V případě, že by se více obcí dohodlo na vytvoření společného školského obvodu zařízení, které zřídí jedna z těchto obcí, nebo v případě, kdy je škola zřízená svazkem obcí, mají dotčené obce povinnost stanovit obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu spádové školy (§ 178 odst. 1 až 3 školského zákona).
Úhrady obcím, v jimiž zřízených školách se vzdělávají žáci z okolních obcí, jsou řešeny rozpočtovým určením daní (konkrétně ustanovení § 4 odst. 2 zákona o rozpočtovém určení daní), takže není povinnost sousední obci hradit tzv. neinvestiční výdaje na žáka, jako tomu bylo dřív.
Dle § 36 odst. 5 školského zákona mají zákonní zástupci dítěte ze zákona možnost mu zvolit jinou než spádovou školu. Přednostně tam ale budou přijímání spádoví žáci.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Je protizákonné měnit účelově trvalý pobyt, aby mohla být osoba volitelná do zastupitelstva?
Trvalý pobyt v pojetí českého práva je záležitost víceméně evidenční – k přihlášení k trvalému pobytu stačí vyplnit formulář a doložit užívací právo (vlastnické, nájemní či podnájemní) k bytu nebo domu, nebo souhlas osoby s tímto užívacím právem s přeregistrováním žadatele o změnu trvalého pobytu do této nemovitosti. Ústavní soud ovšem několikrát rozhodl (zejména se jednalo o kauzy Hřensko a Karlova Studánka), že v případě voleb se nelze spokojit jen s formální evidenční povahou a je třeba zkoumat i skutečný vztah voliče či kandidáta k danému místu. Na druhou stranu, v obou popisovaných případech šlo o manipulaci voleb, kdy voliči – přátelé a příbuzní kandidátů – byli účelově přihlašováni do budov, které ani nebyly způsobilé k bydlení. Soudy tedy postupují v podobných případech nanejvýš zdrženlivě. Kandidáti politických stran často bydlí ve velkých městech nebo v hlavním městě, avšak kandidují v obcích a krajích, v nichž rozhodně trvale nežijí. Není výjimkou kandidát mající trvalý pobyt na obecním či městském úřadě. Přesto nám není z praxe znám případ, kdy by byl kandidát úspěšně zbaven mandátu z tohoto důvodu. Každopádně by bylo nutné velmi důkladně posoudit okolnosti daného případu. Tedy, zda se jedná o skutečnou účelovou manipulaci, nebo zda kandidát má nějaký vztah k dané obci.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.