Má neuvolněný místostarosta, který již nebude v příštích volbách kandidovat, nárok na odchodné?
Nárok na tzv. odchodné mají dle ustanovení § 77 zákona o obcích starostové a místostarostové (bez ohledu na to, zda byli uvolnění či neuvolnění) a dále uvolnění členové zastupitelstva, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva a těm, kteří se v průběhu volebního období vzdali funkce nebo byli odvoláni, pokud jim ke dni skončení působení ve funkci náležela odměna za její výkon.
Dle ustanovení § 77 odst. 3 zákona o obcích odchodné při zániku mandátu člena zastupitelstva obce dnem voleb do zastupitelstva obce členovi zastupitelstva obce nenáleží, pokud byl v novém funkčním období opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva obce nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, za niž mu náleží odměna. O opětovné zvolení do funkce podle věty první nejde, jde-li o druhé a následující obsazení uvedené funkce v průběhu funkčního období.
Platí tedy, že neuvolněný místostarosta, který ve volbách do obecního zastupitelstva kandidovat již nebude, má nárok na odchodné, jestliže mu ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva obce náležela odměna. Výše odchodného je stanoveno dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o obcích ve výši odměny, která členovi zastupitelstva obce náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva obce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejvíce však tří ukončených let výkonu funkce.
Dodáváme, že dle ustanovení § 77 odst. 5 a 6 zákona o obcích platí, že odchodné členovi zastupitelstva obce nenáleží, pokud byl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, jeho trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání. Vznikl-li členovi zastupitelstva obce nárok na odchodné v době, kdy je proti němu vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, odchodné se nevyplatí. Byl-li člen zastupitelstva obce pro trestný čin uvedený ve větě první pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, platí, že nárok na odchodné nevznikl; v opačném případě se odchodné vyplatí.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Je v pravomoci starosty obce měnit usnesení zastupitelstva bez jeho vědomí?
Který orgán obce má pravomoc schválit smlouvu o výkonu funkce odborného lesního hospodáře?
Musí starosta obce absolvovat pracovně-lékařské prohlídky?
Může si obec pronajmout dlouhodobě sál kulturního zařízení? Je v kompetenci starosty obce uzavřít nájemní smlouvu, pokud zastupitelstvo stanoví podmínky nájmu?
Ano, obecně je možné, aby si obec pronajala, především za účelem uspokojování potřeb svých občanů, i nemovité věci, které jsou ve vlastnictví fyzických či právnických osob. Při tom by se samozřejmě měla řídit i povinností účelného a hospodárného nakládání se svým majetkem.
Jelikož zákon o obcích nevyhrazuje tuto pravomoc zastupitelstvu, jedná se o tzv. zbytkovou pravomoc rady, je tudíž možné, aby o této záležitosti rozhodl starosta obce, není-li v obci rada obce volena. Je-li v obci rada volena, může o tom rozhodnout rada, nebo tuto pravomoc přenést na starostu či obecní úřad. Zastupitelstvo si však může tuto pravomoc (či její část) vyhradit.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Musí vyjádření obce jakožto účastníka územního řízení schvalovat zastupitelstvo, nebo je to pravomoc starosty obce?
Podléhá oznámení o započtení pohledávek a závazků obce schválení radou obce?
Může být starosta obce členem okrskové volební komise ve své obci?
V případě, že se jedná o volby do zastupitelstva obce, pak ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje požadavky na člena okrskové volební komise. Tím může být státní občan České republiky či státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána. Tento občan je přihlášen k trvalému pobytu v obci na území České republiky, případně k přechodnému pobytu. Dále musel ke dni složení slibu dosáhnout věku nejméně 18 let, nenastala u něj překážka výkonu volebního práva a není kandidátem pro volby do zastupitelstva obce, pro které je okrsková komise vytvořena. Starosta obce je však samostatným orgánem, který má v případě voleb zákonem stanovené pravomoci, z toho důvodu bychom nedoporučovali, aby byl starosta členem okrskové volební komise, jakkoliv výslovný zákaz v zákoně dán není. Tento závěr lze dovozovat rovněž z toho, že by jedna osoba neměla v rámci voleb zastávat pozice ve více orgánech. Totéž platí i v případě voleb do Evropského Parlamentu dle zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, a také v případě řady dalších volebních zákonů.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.