- 77/1997 Sb., o státním podniku
- 414/2013 Sb., o vodoprávní evidenci
- 94/2005 Sb.m.s., o Rotterdamské úmluvě o souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy
- 124/1968 Sb., o Úmluvě o souhlasu k manželství, nejnižším věku pro uzavření
- 381/2001 Sb., Katalog odpadů
Co dělat, pokud obci jeden občan opakovaně posílá peníze s předmětem „sponzorský dar“ nebo „záloha na pozemek“? Obec žádné pozemky neprodává a všechny tyto příchozí částky posílá zpět.
Je regulační plán závazný pro stavebníky a stavební úřad?
Regulační plán je nejkonkrétnějším druhem územně plánovací dokumentace, který může za zákonem stanovených podmínek nahradit územní rozhodnutí. Účelem regulačního plánu je stanovit pro řešenou plochu podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístnění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán stanoví zejména podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Regulační plán může pro řešenou plochu nahrazovat územní rozhodnutí, jinak je závazný pro rozhodování o území. Pokud regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí, je nutné, aby vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu bylo podmíněno mj. souladem s územně plánovací dokumentací (tzn. i s regulačním řádem). V územním řízení tedy stavební úřad z regulačního plánu vychází. Ve stavebním řízení je pro stavební úřad povinné přezkoumání žádosti, na základě kterého dochází k posouzení, zda projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací. Stavební úřad tedy zkoumá soulad projektové dokumentace mj. i s regulačním plánem. Výše uvedené tedy znamená, že jak v územním řízení, tak ve stavebním řízení, stavební úřady posuzují soulad mj. s regulačním plánem. Lze tedy konstatovat, že regulační plán je pro stavební úřad a tím pádem i pro stavebníky závazný.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Starosta obce bez souhlasu a informování členů rady podal žádost na přeshraniční projekt, kde v čestném prohlášení podepsal, že si je vědom dofinancování a že tyto finanční prostředky má obec připraveny. Ovšem obec tyto finanční prostředky k dispozici nemá a nemá ani na předfinancování. Starosta se před podáním projektu neinformoval ani u správce rozpočtu, jak mu ukládá směrnice, dále o projektu neinformoval místostarostu ani radní na jednání rady a projekt podal bez konzultace i schválení. Jak v takovém případě postupovat?
V případě, kdy žadatel žádá o poskytnutí informace o pracovní době a výše částek za práci vykonanou pro obec v rámci dohody o provedení práce (sekání trávy, kterou vykonává občan obce), musí obec této žádosti vyhovět?
Na obec se obrátil vlastník pozemku, který se nachází uprostřed lánů vlastněných obcí, a ke kterému není žádný přístup. Jako přístup mohly být v minulosti užívány okolní pozemky, avšak na užívání všech těchto pozemků má obec uzavřenou nájemní smlouvu se zemědělskou společností. Má obec povinnost nájemní smlouvu ukončit a umožnit tak přístup na dotčený pozemek?
V obci si živnostník bere do vlastnictví zpět pole od družstva. Jelikož nemá přístup k tomuto poli, žádá obec, aby znovu obnovila veřejnou cestu kolem jeho pozemku. Tato cesta je v nájmu zemědělského družstva již více jak 50 let a družstvo ji má vedenou jako ornou půdu. Je obec povinna tuto cestu vyjmout z nájmu? Jak může obec postupovat?
Organizace nechce obci vrátit zálohu za ozdravný pobyt, který se neuskutečnil z důvodu opatření spojeného s pandemií COVID – 19. Organizace se nyní dožaduje uzavření dodatku k již uzavřené smlouvě, že tato záloha propadá ve prospěch organizace jako odstupné. Jak má obec nyní postupovat? Musí dodatek ke smlouvě uzavřít?
Fyzická osoba darovala na účet obce 2.000,- Kč na pohonné hmoty do sněžné frézy na úklid obce. Je nutno vystavit darovací smlouvu? Kdo má povinnost ji vyhotovit?
Rádi bychom pomohli Ukrajině a jejím občanům. Naše obec hodlá zřídit transparentní účet s tím, že občané budou moci přispět i hotovými penězi do kasičky, následně bude vkládáno na účet. Prosím o informaci, resp. postup, jakým způsobem toto realizovat.
Jedná se o tzv. veřejnou sbírku, jejíž pořádání je regulováno zákonem. Podle zákona musí obec oznámit, že hodlá veřejnou sbírku konat, písemně krajskému úřadu, kde je možné uvést důvody hodné zvláštního zřetele, aby mohla být sbírka zahájena ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí oznámení (takovým důvodem je právě zmírnění následků ozbrojeného konfliktu). Krajský úřad by měl osvědčit konání sbírky.
Oznámení pak musí obsahovat náležitosti název a sídlo jakož i usnesení příslušného orgánu obce o souhlasu s konáním sbírky (rady obce), jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu starosty, dále pak
a) účel sbírky,
b) území, na němž se sbírka bude konat,
c) datum zahájení a datum ukončení sbírky, popřípadě informaci, že sbírka bude konána na dobu neurčitou,
d) způsob provádění sbírky,
e) název a adresu banky nebo její pobočky nebo pobočky zahraniční banky, u níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků získaných sbírkou, a číslo tohoto účtu,
f) podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček,
g) určení výše příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž ceně je příspěvek zahrnut, nebo určení výše příspěvku na vstupenkách, koná-li se sbírka i tímto způsobem
h) den v roce, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování, koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok,
i) den v roce, ke kterému bude zpracováno první roční průběžné vyúčtování, není-li tento den totožný s dnem uvedeným v písm. h).
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.