- 77/1997 Sb., o státním podniku
- 414/2013 Sb., o vodoprávní evidenci
- 94/2005 Sb.m.s., o Rotterdamské úmluvě o souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy
- 124/1968 Sb., o Úmluvě o souhlasu k manželství, nejnižším věku pro uzavření
- 381/2001 Sb., Katalog odpadů
Musí obec při opravě místní komunikace, která se nachází na cizím pozemku, žádat vlastníka tohoto pozemku o souhlas s opravou?
Je nutný předchozí písemný souhlas k jiné výdělečné činnosti úředníka obce (ustanovení § 16 odst. 4 zákona o úřednících), který by uzavíral dohodu např. o provedení práce se stejnou obcí, u níž má pracovní poměr?
Musí mít úředník souhlas města, pokud chce vykonávat také jiné práce u jiného zaměstnavatele?
Naše úřednice je jediným společníkem v obchodní společnosti. Neporušuje tím některé z ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků, když s tímto podnikáním neobdržela souhlas obce?
Může starosta obec zrušit souhlas, který dal zaměstnanci k výkonu účetnických prací pro jinou obec? Může takovému zaměstnanci nařídit ukončení výkonu činností pro jinou obec?
Jakou formou lze podle nového stavebního zákona kolaudovat stavby? Slyšel jsem, že již nebude možné vydávat kolaudační souhlasy, jak tedy postupovat a kdo bude účastníkem kolaudačního řízení?
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), přináší podstatnou redukci aktů, které jsou stavební úřad oprávněny vydávat. Jednak se jedná o redukci aktů, jimiž se stavby umisťují a povolují (např. zrušení územního souhlasu, společného souhlasu, ohlášení, atd.), jednak jde o redukci aktů, kterými se stavby dávají do trvalého užívání (právě o zrušení kolaudačního souhlasu).
Podle nového stavebního zákona lze tedy stavbu dát do trvalého užívání pouze na základě kolaudačního rozhodnutí. Kolaudační souhlas tak, jak jej dnes upravuje zejména ust. § 122 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., již nový stavební zákon neupravuje a nebude možné jej na základě nového stavebního zákona vydávat.
V této souvislosti je vhodné poznamenat, že – byť praxe stavebních úřadů někdy byla odlišná a nesprávná – kolaudační souhlas v rámci své „výrokové části“ jako úkon podle části čtvrté správního řádu nemohl nikdy obsahovat podmínky. Vydával-li stavební úřad kolaudační souhlas, nemohl tzv. zkolaudovat „s podmínkami“. V případech, kdy stavební úřad chtěl stanovit podmínky, musel usnesením rozhodnout o provedení kolaudačního řízení. Toto celý postup při uvedení stavby do užívání příliš nezjednodušovalo.
Nový stavební zákon upravuje kolaudační řízení v ust. § 230 a násl. nového stavebního zákona. Je vhodné upozornit na to, že obsahové náležitosti kolaudačního rozhodnutí stanovuje kromě ust. § 235 nového stavebního zákona též ust. § 197 odst. 1 a odst. 2 a správní řád jako obecný právní předpis.
Co se týče účastníků kolaudačního řízení, byl zvolen stávající „minimalistický“ okruh. Dle ust. § 231 nového stavebního zákona se jedná o pouze o stavebníka a vlastníka stavby. Vlastník pozemku, na němž je stavba umístěna, tedy není účastníkem kolaudačního řízení, byť dosavadní stavební zákon č. 183/2006 Sb. např. v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 tak stanovil. Nicméně nový stavební zákon za účelem zjednodušení postupu, kdy vlastník pozemku bude účastníkem řízení o povolení záměru, již s vlastníkem pozemku jako účastníkem řízení nepočítá.
Za těchto okolností lze předpokládat, že vedení kolaudačního řízení, jehož okruh účastníků je stanoven taxativně, nebude o poznání problematičtější než vydání kolaudačního souhlasu dle dosavadní právní úpravy.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.