- 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
- 395/1992 Sb., prováděcí vyhláška zákona o ochraně přírody a krajiny
- 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů
- 166/2005 Sb., k provádění některých ustanovení z. o ochraně přírody a krajiny
- 3/1997 Sb., Zrušení části ust. § 90 odst. 1 zák. o ochraně přírody a krajiny
Může účastník řízení zveřejnit (např. na youtube) záznam z ústního jednání, kde je nahrán dotyčný úředník? Řešíme tu případ, kdy si jedna osoba nahrávala naši úřednici, která řeší sociálně právní ochranu dětí a sociální případy. Tuto nahrávku následně zveřejnila na serveru youtube. Dotyčné úřednici se toto samozřejmě nelíbí a nechce být nikde zveřejněna.Dotaz je tedy ten, jestli je možno tyto nahrávky zveřejňovat (vím, že samotná nahrávka pořízena být může).V případě, že nelze zveřejňovat tyto nahrávky, tak jakým způsobem se lze bránit?Druhý můj dotaz se týká stavebního řízení. Ve stavebních řízeních se mohou v určitých otázkách přihlašovat občanská sdružení (dnes spolky), která mají za cíl chránit životní prostředí.Tyto spolky se musí úřadu nějakým způsobem prokázat a přihlásit se. Ptám se, jakým způsobem se tyto spolky musí přihlásit a prokázat se.?
Jak postupovat, potuluje-li se vlk v blízkosti obce?
Je v případě prováděnému ohledání v řízení o povolení kácení dřevin vždy nutné přizvat účastníka řízení?
Soused má poblíž hranice s naším pozemkem nebezpečný strom. Jak danou situaci řešit?
Jakým způsobem je možné uskutečnit prodej rybářských povolenek? Rybník je ve vlastnictví obce, ta ho chce provozovat sama (rybáři – organizační složka obce). Vztahuje se na tento prodej nějaký zákon? Postačí odsouhlasit radou obce ceník povolenek?
Obec přijala žádost od občanů o vyřazení místních komunikací z evidence komunikací (pasportu), protože tyto komunikace se nachází na pozemcích v jejich vlastnictví. Obec však chce místní komunikace zachovat z důvodu přístupu k nemovitostem v dané lokalitě. Jak má obec postupovat?
Nový stavební zákon přináší nový stavební řád, tedy nový proces, který má samostatné vymezení účastníků řízení. Kdo je tedy účastníkem řízení o povolení záměru podle nového stavebního zákona? Na co si dát při vymezování účastníků řízení pozor?
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), podstatně zužuje stávající různorodost aktů, které mohou být ze strany stavebního úřadu vydány. Pouze pro připomenutí je vhodné uvést, že stavební zákon č. 183/2006 Sb. upravuje řadu aktů, které nejsou správními rozhodnutími ve smyslu správního řádu a jedná se o úkony podle části čtvrté správního řádu, byť správní rozhodnutí nahrazují (např. územní souhlas, kolaudační souhlas, společný souhlas atd.). V praxi vznikaly sporné situace, neboť v rámci „souhlasů“ nelze v jejich „výrokové části“ stanovovat podmínky jako v případě rozhodnutí, jelikož se nejedná o správní rozhodnutí. Stejně tak bylo v řadě případů sporné, zda byly naplněny podmínky pro vydání těchto aktů. Z tohoto důvodu nový stavební zákon je založen na principu, že záměry (stavební či nestavební) buď vyžadují povolení, nebo povolení nevyžadují. Záměr již nebude možné umístit ani povolit jiným aktem než správním rozhodnutím.
Shora uvedené se pak promítá do vymezení účastníků řízení. Účastníci řízení jsou vymezeni v ust. § 182 nového stavebního zákona, dle něhož jsou účastníkem řízení o povolení záměru (stavebního i nestavebního):
a) stavebník;
b) obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn,
c) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
d) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno,
e) osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon.
Okruh účastníků řízení o povolení záměru je tedy založen na okruhu účastníků společného a územního řízení dle stávajícího stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (srov. ust. § 94k). Zde bude možné aplikovat do značné míry dosavadní výklady a judikaturu vztahující se k vymezení účastníků řízení. Příkladmo princip, že rozhodná je potencialita přímého dotčení věcných práv v případě osob, která mají věcná práva (vlastnická, věcná břemena atd.) ve vztahu k sousedním pozemkům.
Za zvláštní zmínku pak stojí zejména písm. e), kde jsou řešeny osoby, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. V daném případě jde zejména o účastníky na podkladě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“). Mnoho let se vedou diskuse nad tím, zda tzv. ekospolky mají být účastníky řízení podle stavebního zákona, přičemž úprava obsažená v novém stavebním zákoně reaguje na relativně čerstvou judikaturu Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2023, čj. 9 As 193/2022-35).
Občanské sdružení (tzv. ekospolek) dle ust. § 70 odst. 3 ZOPK je účastníkem řízení v následujících případech:
- pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1
- pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno.
Tyto podmínky musí být naplněny kumulativně. Tzn. to, že se v daném případě vydává tzv. jednotné enviromentální stanovisko, ještě neznamená, že by mělo být občanské sdružení účastníkem řízení o povolení záměru. Zásadní bude to, zda toto jednotné enviromentální stanovisko je vydáváno namísto povolení kácení volně stojících dřevin dle ust. § 8 odst. 1 ZOPK a/nebo se jedná o výjimku ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle ust. § 56 odst. 1 ZOPK.
I splnění těchto podmínek je nutné, aby se občanské sdružení aktivně přihlásilo do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo stavebním úřadem oznámeno zahájení takového řízení.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.