Lze ze sociálního fondu obce hradit benefity pro zaměstnance v hotovosti, nebo vždy musí projít zdaněním? Např. máme schváleno ošatné ve výši 5 000 Kč, které se vyplatí zaměstnanci po předložení účtů. Je to správně, nebo to musí být dáno zaměstnanci do výplaty a zdanit?
Má obec povinnost tvořit v rámci hospodářské činnosti fond reprodukce majetku nebo fond investic?
Jaký orgán obce schvaluje účetní závěrku příspěvkové organizace obce a přerozdělení případného zisku do fondů?
Jak má svaz nezávislých kandidátů (SNK) v komunálních volbách vést finance k volební kampani? Založení bankovního účtu pro subjekt bez IČ (kterým SNK je) není možné. Chceme všechny sponzory zveřejnit a mít vše v souladu se zákonem.
Zákon o volbách do zastupitelstev obcí stanovuje, že volební stranou (tedy subjektem oprávněným kandidovat ve volbách do zastupitelstev obcí) podle tohoto zákona může být mj. sdružení nezávislých kandidátů. Sdružení nezávislých kandidátů je svojí povahou neformálním uskupením, které není nikde registrované, a je utvořeno pouze pro volby, ve kterých kandiduje.
Vzhledem k Vámi popisovanému problému, kdy není možné založit bankovní účet pro subjekt bez IČ, lze doporučit buď založení spolku, jehož členy budou kandidáti sdružení v nezávislém sdružení kandidátů, nebo založení bankovního účtu jednou fyzickou osobou s tím, že ostatní kandidáti (nebo někteří z nich) sdruženi ve sdružení nezávislých kandidátů budou mít k účtu dispoziční oprávnění. Varianta spočívající v založení spolku je jistě administrativně náročnější a je vhodná spíše pro déletrvající seskupení osob (počítá-li se např. s tím, že by podpora mohla být poskytována nejen do voleb, ale i v následném období a materiálně podporovat kandidáty v jejich činnosti v nadcházejícím volebním období, nebo i kupř. v dalších volbách atp.).
Spolek je právnická osoba, dojde tedy k získání IČ. V případě založení účtu jednou fyzickou osobou je možné oprávnit další fyzické osoby k disponování s účtem, čímž by tak fakticky došlo k naplnění účelu společného účtu sdružení nezávislých kandidátů. V tomto případě lze také doporučit upravení vzájemných vztahů týkající se společné kandidatury smluvně - inspirovat je možné se například právní úpravou společnosti, kterou zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, upravuje v ustanovení § 2716 a násl. Další možností je zveřejnění evidence výdajů a nákladů sdružení nezávislých kandidátů např. na internetu.
Zároveň však upozorňujeme, že ve vztahu k volební kampani v komunálních volbách zákon nestanovuje povinnost mít transparentní volební účet.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Jaké informace o obsahu pracovního poměru musí zaměstnavatel zaměstnanci sdělit a v jaké lhůtě? Vztahuje se tato povinnost i na pracovněprávní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr?
Obec je zřizovatelem i provozovatelem domu s chráněnými byty. Musí být tento objekt registrován v sociálních službách?
Chráněné bydlení je druh zařízení sociálních služeb určený k poskytování sociálních služeb. Sociální služby lze poskytovat jen na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb a toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. Podmínky registrace jsou upraveny v ustanovení § 79 zákona o sociálních službách. O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle sídla právnické osoby.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Jsme jedinými vlastníky domu se šesti byty a dvěma nebytovými prostory. Chceme dva byty prodat. Můžeme schválit stanovy budoucího Společenství vlastníků jednotek. Budou stanovy závazné pro následné založení sdružení vlastníků jednotek?
Jak postupovat v případě poskytování dotace na sociální a související služby?
Musí změny ve stanovách dobrovolného svazku obcí schválit také jednotlivá zastupitelstva členských obcí? Ve stanovách při založení dobrovolného svazku obcí máme, že členské schůzi přísluší zejména schvalovat, rušit a měnit stanovy svazku.
Obecně platí, že pokud se změnou stanov orgánem dobrovolného svazku obcí stanovy ve svém dosavadním znění nepočítají, tak je zákonným pravidlem, že změnu stanov schvalují zastupitelstva členských obcí, neboť ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích uvádí, že zastupitelstvu obce je vyhrazeno „rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách“.
Podle ustanovení § 50 odst. 3 zákona o obcích ovšem platí, že stanovy dobrovolného svazku obcí mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený ze zástupců všech obcí; v takovém případě stanovy současně vymezí počet hlasů členských obcí nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů členských obcí.
V daném případě lze tedy shrnout, že změna stanov dobrovolného svazku obcí bez schválení jednotlivými zastupitelstvy členských obcí by byla možná tehdy, pokud znění stanov přesně odpovídá požadavkům zákona o obcích, čemuž tak dle všeho v daném případě není.
Ke změně stanov tedy musí být dle stanov příslušný orgán svazku, který je složen ze zástupců všech členských obcí, přičemž ke změně stanov je třeba nejméně dvoutřetinová většina všech hlasů členských obcí.
K uvedenému je třeba doplnit, že i když stanovy dobrovolného svazku obcí umožní svou změnu prostřednictvím například hlasování na valné hromadě svazku obcí, tak sice není nutné, aby se změnou souhlasily všechny členské obce, nicméně jejich zastupitelstva musejí změnu předem projednat a podle jejich rozhodnutí pak musí hlasovat zástupce členské obce na valné hromadě. To lze dovodit z § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích. Zástupce členské obce na valné hromadě dobrovolného svazku obcí nemůže vytvářet za obec právní vůli ke změně stanov, tu může za obec vytvořit jen zastupitelstvo rozhodnutím podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.