- MSMT-156/2022, normativy neinvestičních výdajů regionálního školství na rok 2022
- MSMT-24896/2019, doplnění normativů neinvestičních výdajů na rok 2019
- MSMT-19782/2017, doplnění normativů neinvestičních výdajů na rok 2017
- MSMT-24856/2016, doplnění normativů neinvestičních výdajů na rok 2016
- 21 069/2010-26, doplnění normativů neinvest. výdajů na rok 2010 pro účely dotací
Je nějaký rozdíl mezi dotací a příspěvkem na činnost? Rada města doposud poskytovala příspěvek na činnost místním organizacím obvykle ve výši cca 5.000 Kč, řádově v desítkách případů ročně. Jedná se o dotaci a s ní spojené povinnosti vyplývající ze zákona č. 250/2000 Sb. Je nutné dodržovat proceduru stanovenou zmíněnou novelou i pro tyto bagatelní částky, v případě, že se jedná o příspěvek na činnost?
Může obec poskytnout dotaci na opravu lávky, která není ve vlastnictví obce? Není takové jednání porušení péče řádného hospodáře?
V souladu s ustanovením § 2 odst. 2 zákona o obcích je povinností obce pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů má obec povinnost též chránit veřejný zájem.
V souladu s ustanovením § 38 odst. 1 zákona o obcích dále platí, že obec je povinna nakládat se svým majetkem účelně a hospodárně. Podle tohoto ustanovení je obec rovněž povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Zákon ovšem výslovně uvádí, že porušením těchto povinností není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn. Tímto důležitým zájmem může mj. být i právě širokou veřejností užívaná lávka.
Vhodným institutem pro poskytnutí prostředků je právě smlouva o poskytnutí dotace, neboť tato smlouva má veřejnoprávní charakter. Veřejnoprávní smlouvou se zakládají práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Příjemci dotace vzniká uzavřením veřejnoprávní smlouvy právo na vyplacení dotace a povinnost užít dotaci na stanovený účel, podat vyúčtování a podrobit se kontrole a případným sankcím. Poskytovateli (tj. obci) vzniká naopak povinnost dotaci vyplatit a právo následně příjemce kontrolovat a případně ukládat sankce a odvody. Pokud vznikne z veřejnoprávní smlouvy spor, řeší jej dle ustanovení v případě poskytovatele-obce krajský úřad.
Pokud tedy ve Vašem případě shledáte, že poskytnutí dotace na opravu cizího majetku je vyváženo dostatečnou faktickou protihodnotou pro Vaši obec, lze k takovému kroku samozřejmě přistoupit. Jsou-li tedy dostatečné důvody k investování do cizího majetku, lze takovou transakci teoreticky učinit, nicméně v takovém případě je důležité, aby takový krok byl z pohledu obce a jejích potřeb racionální a s ohledem na okolnosti přesvědčivě odůvodnitelný.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Obec je zřizovatelem základní školy, které poskytuje finanční prostředky využívané školou na provoz, nákup vybavení, drobné opravy, učební pomůcky a v některých letech také jako doplatek na mzdy učitelů. Na které z těchto účelů se poskytnuté finanční prostředky považují za dotaci ve smyslu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů? Vztahují se na poskytnutí finančních prostředků na některý z výše uvedených účelů povinnosti podat žádost o dotaci a uzavřít veřejnoprávní smlouvu?
Je možné pověřit finanční výbor kontrolou souladu využití dotace poskytnuté obcí s jejím účelem?
Jaké následky má pozdní uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele?
Je možné v souvislosti s válkou na Ukrajině poskytovat dary, nebo je nezbytné finanční příspěvky poskytovat jako dotace?
Zákon neomezuje (kromě schvalování zastupitelstvem od určité výše) poskytování finančních příspěvků v tom, zda má jít o dary či dotace. Lze se setkat s názory, že obce by měly upřednostňovat formu dotace, avšak zákon takový požadavek výslovně nestanovuje, tudíž poskytování darů není vyloučeno.
Je-li finanční příspěvek poskytován neziskovým organizacím, je dle našeho názoru forma daru, která je z povahy věci méně administrativně náročná, vhodnější – již z podstaty fungování neziskové organizace plyne účel, na jaký budou prostředky využity. Totéž podle našeho názoru platí i v případě poskytování příspěvku fyzickým osobám v této souvislosti.
Pokud má obec v případě poskytování finančních prostředků zájem kontrolovat, jakým způsobem budou finanční prostředky konkrétně využity, lze využít formu dotace, kdy zákon mj. stanovuje povinnost vyúčtování dotace. Nelze však ani vyloučit uzavření darovací smlouvy, kde obec jako dárce ve smlouvě stanoví účel, ke kterému mají být poskytnuté peníze použity a způsob, jak bude uvedené kontrolováno.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.