Může obec poskytovat pravidelný finanční příspěvek na činnost provozovateli prodejny potravin, když se domnívá, že vzhledem k nízkým tržbám a placení nájemného za prostory prodejny může dojít ke zrušení této prodejny? Obec by ráda tuto prodejnu udržela.
Je na uvážení obecních orgánů, zda se rozhodnou finanční prostředky poskytnout, či nikoliv. Poskytnutí prostředků by mělo předcházet uvážení, zda takové jednání je v souladu se zájmy obce a zda pro obec neexistuje případné výhodnější řešení dané situace – v každém případě by nemělo docházet k tomu, aby obec nedůvodně a nepřiměřeně „zvýhodňovala“ cizí podnikání.
Pokud by obec skutečně chtěla finanční prostředky poskytnout, doporučujeme, aby byla uzavřena smlouva o poskytnutí dotace dle ustanovení § 10a zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, kde je nutné mj. vymezit, na jaký účel jsou finanční prostředky poskytovány.
K danému ještě dodáváme možnou souvislost s „veřejnou podporou“ dle práva Evropské unie. Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků (lze vztáhnout i na obce), které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak. V případě poskytnutí veřejné podpory neslučitelné s vnitřním trhem se její poskytovatel i příjemce vystavují riziku navrácení podpory. Vzhledem k tomu, že pravidla o veřejné podpoře se týkají jakékoli entity bez ohledu na její právní status, která vykonává ekonomickou činnost, je nutné tuto problematiku brát v potaz. V tomto ohledu ještě zmiňujeme tzv. podporu de minimis, kde je stanoven limit 200 000 EUR pro jednoho příjemce v tříletém období. Podpora de minimis (nebo také podpora malého rozsahu) není za veřejnou podporu považována.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.