MENU
Nápověda
ID 4873

Zastupitelstvo naší obce v minulosti běžně schvalovalo nájemní smlouvy, smlouvy o zřízení služebností nebo smlouvy o dílo. Znamená tato zavedená praxe, že si rozhodování o všech takových smlouvách vyhradilo i do budoucna? Jak se liší obecné vyhrazení pravomoci od vyhrazení pro konkrétní případ a kdo má o dalších smlouvách rozhodovat?

Samotná opakovaná praxe schvalování jednotlivých smluv neznamená, že si zastupitelstvo obecně vyhradilo rozhodování o všech smlouvách stejného druhu. Rozhodující je obsah přijatých usnesení a schválených pravidel.

Rozhodování o nájmech, služebnostech a smlouvách o dílo obecně spadá do takzvané zbytkové neboli nevyhrazené pravomoci podle § 102 odst. 3 zákona o obcích. Je přitom potřeba rozlišit, zda se v obci volí rada:

  • V obci, kde je rada volena, náleží rozhodování o těchto záležitostech radě, pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo. Rada může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu.
  • V obci, kde se rada nevolí, vykonává tyto pravomoci podle § 99 odst. 2 zákona o obcích starosta. Také zde si však zastupitelstvo může rozhodování vyhradit.

Podle § 84 odst. 4 zákona o obcích může zastupitelstvo pravomoc převzít obecně pro vymezený okruh budoucích případů, například pro všechny pronájmy obecních pozemků, zřizování služebností nebo schvalování smluv o dílo nad určitou hodnotu. Může si ale rozhodování vyhradit také pouze pro konkrétní věc, což se označuje jako vyhrazení „ad hoc“.

K vyhrazení pro konkrétní případ může dojít i tím, že zastupitelstvo přímo schválí určitou smlouvu, aniž předtím přijme samostatné usnesení o vyhrazení pravomoci. Takové vyhrazení se vztahuje také na změny a ukončení dané smlouvy, nikoli však automaticky na další obdobné smlouvy.

Jestliže tedy zastupitelstvo postupně schválilo několik samostatných nájemních smluv, mohlo si rozhodování vyhradit pokaždé pouze pro daný případ. Ani dlouhodobý zvyk předkládat všechny nájmy zastupitelstvu sám o sobě obecné vyhrazení nezakládá. Totéž platí pro služebnosti či smlouvy o dílo. Pokud obecné vyhrazení neexistuje, o další samostatné smlouvě rozhoduje rada, případně jí pověřený starosta či obecní úřad; v obci bez rady starosta. Zastupitelstvo si samozřejmě může vyhradit i tento další konkrétní případ.

Obecné vyhrazení ovšem nemusí být obsaženo v samostatném usnesení s tímto názvem. Může vyplývat například z pravidel pro pronajímání obecního majetku nebo ze směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu schválených zastupitelstvem. Je proto nutné prověřit obsah těchto pravidel, kdo je schválil a které konkrétní úkony má podle nich zastupitelstvo schvalovat. Pouhé schválení pravidel bez takového ustanovení obecné vyhrazení nezakládá.

Platné obecné vyhrazení je třeba respektovat i po volbách, pokud nebylo časově omezeno, změněno nebo zrušeno. To platí také pro vyhrazení obsažené v pravidlech či směrnici schválených některým z předchozích zastupitelstev.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 3 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Chmelík

JUDr. Václav Chmelík
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Chmelík