Obecně platí, že stromy rostoucí na pozemku obce jsou součástí tohoto pozemku. Obec je proto jako vlastník pozemku povinna o ně řádně pečovat a předcházet tomu, aby jejich stav způsobil škodu jiným osobám. Tato povinnost vyplývá zejména z obecné prevenční povinnosti podle občanského zákoníku.

To však neznamená, že obec odpovídá automaticky za každou škodu způsobenou pádem stromu nebo větve. Rozhodující bude, zda obec péči o stromy nezanedbala. Pokud byly stromy zdravé, nebyly zjevně poškozené, nemocné či nebezpečné a jejich pád byl způsoben výlučně mimořádnou povětrnostní událostí, například silnou vichřicí, obec za vzniklou škodu zpravidla odpovídat nebude. V takovém případě se může jednat o následek vyšší moci, kterému nebylo možné běžnou a rozumně požadovatelnou péčí předejít.

Jiná situace by nastala, pokud by stromy byly dlouhodobě ve špatném stavu, byly staré, poškozené, napadené hnilobou, měly suché nebo jinak rizikové větve a obec by přesto nepřijala odpovídající opatření. V takovém případě by bylo možné dovodit, že obec porušila svou prevenční povinnost a za vzniklou škodu odpovídá.

V případném soudním sporu by bylo důležité také ustanovení § 2937 občanského zákoníku, podle něhož platí, že způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad ní měl mít dohled; zpravidla tedy vlastník. Ten se však může odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. Prakticky to znamená, že obec by musela být schopna doložit, že péči o stromy nepodcenila.

Doporučujeme proto vést evidenci kontrol veřejné zeleně, uchovávat záznamy o provedených ořezech, odborných posouzeních, objednávkách údržby či dalších opatřeních. Právě tyto podklady mohou být v případném sporu rozhodující.

Lze tedy shrnout, že pokud byl strom před vichřicí v dobrém stavu a obec o zeleň řádně pečovala, samotný pád stromu nebo větve při mimořádném větru odpovědnost obce automaticky nezakládá. Pokud však byl špatný stav stromu zřejmý a obec jej neřešila, odpovědnost za škodu nelze vyloučit.