V případě vnitřních organizačních předpisů a směrnic obecně platí, že pokud tyto dokumenty neobsahují záležitosti, jejichž rozhodování je vyhrazeno zákonem konkrétnímu obecnímu orgánu (zpravidla zastupitelstvu či radě), tak jejich schvalování spadá pod tzv. zbytkovou pravomoc rady obce; zastupitelstvo obce si ovšem může rozhodování o takových záležitostech vyhradit; pokud si takovou pravomoc nevyhradí zastupitelstvo, může ji rada svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu.

V obcích, kde se rada obce nevolí, vykonává

• zbytkové pravomoci starosta obce;
• pravomoci vyhrazené zákonem radě obce vykonává částečně zastupitelstvo, částečně je vykonává starosta (nikoliv však jako vyhrazené); podrobnosti stanoví zákon.

Příklady některých řádů či směrnic:

1. Schvalování organizačního řádu obecního úřadu je (zákonem) vyhrazenou pravomocí rady obce; v obci bez rady jde o (nevyhrazenou) pravomoc starosty.
2. Schvalování pracovního řádu bude spadat především pod pravomoc starosty obce, který plní vůči zaměstnancům úkoly zaměstnavatele. V obcích, kde je zřízena funkce tajemníka obecního úřadu, plní funkci zaměstnavatele vůči zaměstnancům zařazeným do obecního úřadu tajemník, vůči ostatním zaměstnancům starosta – v takovém případě by k určení pravomoci záleželo na skutečnosti, na jaký okruh zaměstnanců by se pracovní řád vztahoval (zákon v případě tajemníka předpokládá, že pracovní řád vydává tajemník, pokud tak neučinila rada obce). Zastupitelstvo obce si ale schvalování pracovního řádu může z pozice nejvyššího orgánu obce vždy vyhradit.
3. V případě směrnice týkající se poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) platí to samé jako v případě pracovního řádu.