Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.), upravuje plánovací smlouvy v ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona. Podle ustanovení § 130 odst. 1 nového stavebního zákona je to veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem. Plánovací smlouva pak může dle ustanovení § 130 odst. 2 obsahovat i úpravu práv a povinností z oblasti soukromého práva. Bližší obsahové náležitosti pak upravuje ustanovení § 131 nového stavebního zákona. Jedná se tedy o veřejnoprávní smlouvu se soukromoprávními prvky.

Správní řád upravuje veřejnoprávní smlouvy v ustanovení § 159 až § 170, přičemž tato právní úprava se použije subsidiárně. Správní řád rozlišuje tři typy veřejnoprávních smluv:

1. veřejnoprávní smlouvy koordinační (§ 160 správního řádu), které mezi sebou uzavírají vykonavatelé veřejné moci za účelem plnění svých úkolů;
2. veřejnoprávní smlouvy subordinační (§ 161 správního řádu), které mezi sebou uzavírají správní orgán a osoba, která by byla účastníkem správního řízení;
3. veřejnoprávní smlouvy mezi subjekty soukromého práva (§ 162 správního řádu), které mezi těmi, kdo by byli nebo kdo jsou účastníky správního řízení, a týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností.

Vzhledem ke shora uvedenému členění ve správním řádu je zřejmé, že plánovací smlouvy jsou veřejnoprávní smlouvy sui generis, tedy jde o typ výslovně neupravený ve správním řádu. Svojí povahou totiž nejsou ani smlouvami koordinačními, ani subordinačními ani mezi subjekty soukromého práva.

K uzavření plánovací smlouvy ve smyslu ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona pak není třeba souhlasu stavebního úřadu, neboť stavební úřad není smluvní stranou a souhlas stavebního úřadu nový stavební zákon nepředpokládá. Skutečnost, že došlo k uzavření plánovací smlouvy, by měla být zveřejněna v národním geoportálu územního plánování dle ustanovení § 130 odst. 3 nového stavebního zákona.

Závěrem je vhodné zdůraznit, že plánovací smlouva podle ustanovení § 130 nového stavebního zákona nemá nic společného s veřejnoprávními smlouvami podle dosavadního stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb.), kterými byly nahrazovány úkony stavebního úřadu. Dle ustanovení § 4 odst. 1 věta třetí a čtvrtá dosavadního stavebního zákona totiž platilo: „Stanoví-li tak tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených osob a zájmy dotčených orgánů.“ Takovými veřejnoprávními smlouvami byly veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí dle ustanovení § 78a dosavadního stavebního zákona a nahrazující stavební povolení dle § 116 dosavadního stavebního zákona. Tyto veřejnoprávní smlouvy byly příkladem smluv subordinačních. Nicméně to nemá nic společného s plánovacími smlouvami podle nového stavebního zákona.

Určitě ano. V daném případě jistě nepůjde o nájem, nýbrž o výpůjčku (bezúplatná obdoba nájmu).

Byť zákon o obcích konstruuje výjimku ze zveřejňování záměru pouze v případě pronájmu bytů, s ohledem na okolnosti se přikláníme k výkladu, že i v případě výpůjčky není nezbytné záměr zveřejňovat (je mj. zákonem stanovena výjimka, že v případě výpůjčky do 30 dnů není třeba zveřejňovat záměr).

Podle ustanovení § 39 odst. 3 zákona o obcích platí, že povinnost zveřejnit záměr se nevztahuje mj. na pronájem bytů anebo na pronájem či výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů.  

Bez zveřejnění záměru lze tedy realizovat krátkodobý pronájem či výpůjčku jakýchkoli prostor (do 30 dnů) nebo pronájem bytu. Výpůjčce na dobu delší než 30 dnů by zveřejnění záměru již dle zákona mělo přecházet. Lze tedy doporučit s ohledem na uvedené postupovat obezřetně s tím, že pokud by se mělo jednat o delší bezúplatné přenechání prostor (tedy výpůjčku), mělo by dojít ke zveřejnění záměru (v tomto ohledu nelze ale vyloučit budoucí názorový posun).

O uzavření smlouvy rozhoduje v rámci zbytkové pravomoci rada (eventuálně starosta, není-li rada v obci volena, pravomoc si může rovněž vyhradit zastupitelstvo či ji lze zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu).