V databázi máme 3 419 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání stavba ve vlastnictví obce na cizím pozemku

Nalezeno 26211 právních předpisů:

  • 255/2022 Sb., Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým)
  • 199/2018 Sb., Nařízení vlády o Technickém plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 (nařízení vlády o Technickém plánu přechodu na standard DVB-T2)
  • 298/1996 Sb., Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
  • 448/2008 Sb., Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků)
  • 373/2007 Sb., Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků)

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 62 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 51 až 60

Může starosta malé obce bez vědomí zastupitelstva dát stavebníkovi předběžný písemný souhlas s tím, aby součást jeho domovní čističky byla umístěna na pozemku obce a pak následně po několika letech požadovat po zastupitelích, aby odhlasovali uzavření smlouvy o zřízení služebnosti mezi obcí a stavebníkem, aby měl stavebník ke svému zařízení přístup a možnost údržby?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec chce realizovat směnu pozemků – musí si ohledně ceny směňovaných pozemků opatřit znalecký posudek? A pakliže je cena pozemků, které obec směnou převádí na druhou smluvní stranu, nižší, než cena za pozemky, které nabyde do svého vlastnictví, musí finanční rozdíl druhé straně dorovnat?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Majitel autoservisu využívá travnatý pozemek ve vlastnictví obce k parkování vozidel. Jak má obec postupovat, když s parkováním na travnaté ploše nesouhlasí?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Může zastupitelstvo obce schválit bezúplatně užívání obecního pozemku soukromé osobě za podmínek, že obecní pozemek bude použit pouze jako vstup do objektu soukromé osoby, na obecním pozemku se nesmí nic skladovat, stavět stavby a jiná zařízení a dělat jakékoliv terénní úpravy, pozemek se bude udržovat v čistém stavu a dvakrát za rok se provede posečení obecního pozemku na náklady uživatele? Jakou právní formu by mělo mít uvedené užívání obecního pozemku? Může to být pouze dohoda?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

V bytovém domě je zřízeno společenství vlastníků, za tímto bytovým domem je pozemek, který vlastníci tohoto domu užívají jako zahrádku. Za zahrádkou je hospodářská budova, rozdělená příčkami, každý prostor je samostatně přístupný a slouží uživatelům zahrádek k uskladnění nářadí. Pozemek a tato budova jsou ve vlastnictví obce. Nyní přišel jeden z vlastníků bytové jednotky s žádostí, že by si všichni chtěli koupit pozemek a k tomu tzv. šopku. Lze prodat pozemek a hospodářskou budovu společenství vlastníků s tím, že by pak bylo v jejich kompetenci užívání pozemku se zahrádkou? Nebo se musí prodat část hosp. budovy a část pozemku každému vlastníkovi jednotek?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec je vlastníkem místní komunikace, která je velice úzká a ve špatném stavu. Obec má zpracovaný projekt na opravu komunikace, který počítá s jejím rozšířením. Problém spočívá v tom, že vlastník přilehlých pozemků nesouhlasí s prodejem části pozemku nutné k rozšíření komunikace. Je možné opravit komunikaci dle projektu jen se souhlasem vlastníka přilehlých pozemků?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

V obci se nachází neoplocený a veřejně přístupný soukromý pozemek. Dříve, na okraji tohoto pozemku, byly vzrostlé stromy a mezi nimi křížek. Stromy byly v minulosti pokáceny a zůstal jen křížek. Křížek byl nyní přesunut hlouběji do soukromého pozemku a po jeho stranách byly vysázeny dva pamětní stromy. Vše s projednáním a souhlasem vlastníka pozemku. Obec by ráda tento stav ošetřila smluvně tak, aby bylo možné zajistit pro občany přístup ke křížku (možná bychom i rádi osadili lavičku) a aby se nestalo, že stromy budou považovány za vlastnictví vlastníka pozemku a ten si s nimi bude podle svého nakládat. Pozemek obci nechce prodat. Jakou smlouvou tento stav ošetřit?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Dle dosavadního stavebního zákona bylo nutné při dělení pozemků posuzovat, zda nově vzniklé pozemky budou napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Slyšel jsem, že nový stavební zákon toto mění.

Dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) bližší regulaci neobsahuje. Uvedená podmínka vyplývá z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“), dle něhož platí: „Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.“

Judikatura Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 27. 9. 2017 č.j. 1 As 166/2016-38) konstatovala, že věcné břemeno nemá trvalý charakter, a tudíž jím nelze splnit podmínku vyplývající z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Z tohoto důvodu nebylo možné ono napojení na veřejně přístupnou pozemní komunikaci řešit zřízením věcného břemene mezi dvěma pozemky tak, aby toto napojení bylo zajištěno skrze sousední pozemek, který již dopravní napojení na veřejnou pozemní komunikaci splňoval.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) tento dosavadní výklad mění výslovnou regulací obsaženou přímo v novém stavebním zákoně. Dle jeho ustanovení § 216 odst. 2 platí: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“

Z citovaného ustanovení vyplývá, že při dělení pozemků lze ve vztahu k požadavku na jejich dopravní přístupnost splnit požadavek jedním z těchto způsobů:

1) vyznačení přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům;

2) vyznačením přístupu skrze pozemek nebo stavbu stejného vlastníka;

3) na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě – tj. na základě např. věcného břemene podle občanského zákoníku.

Novou právní úpravu lze tedy považovat za benevolentnější a umožňuje dělit pozemky i tehdy, pokud nejsou všechny nově vznikající pozemky přímo napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.

Pro úplnost je vhodné dodat, že dle ustanovení § 216 odst. 4 nového stavebního zákona při dělení nebo scelení pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci, přičemž stavební úřad v rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci.

Nový stavební zákon

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Související vzdělávání
Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Kdo schvaluje bezplatnou smlouvu o právu provést stavbu vodovodní přípojky na pozemku soukromého vlastníka?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jakým způsobem je za současné právní úpravy potřeba požádat stavební úřad o souhlas s dělením nebo scelováním pozemků a jaké náležitosti musí žádost obsahovat?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.