V databázi máme 3 419 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání stavba ve vlastnictví obce na cizím pozemku

Nalezeno 26211 právních předpisů:

  • 255/2022 Sb., Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým)
  • 199/2018 Sb., Nařízení vlády o Technickém plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 (nařízení vlády o Technickém plánu přechodu na standard DVB-T2)
  • 298/1996 Sb., Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
  • 448/2008 Sb., Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků)
  • 373/2007 Sb., Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení a o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání (úprava náhrady za ztrátu na výdělku vojáků)

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 62 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 11 až 20

Obec chce koupit pozemek od soukromého vlastníka, který byl ještě před měsícem veden, jako stavební parcela, protože v minulosti na něm stála hospodářská budova, po které zbyla železobetonová deska. Pozemek a budovu vlastnili dva různí soukromí vlastníci. Stavební úřad vydal sdělení, že na pozemku se žádná stavba nenachází a katastr nemovitostí následně změnil parcelu ze stavební na pozemkovou. Vlastník minulé stavby ale namítá, že i základová deska je stavba a jeho majetek a upozornil, že pokud obec pozemek koupí, bude požadovat náhradu za užívání jeho majetku. Jak by se měla obec zachovat?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Zastupitelstvo obce se rozhodlo o odstranění stavby na pozemku, jehož je vlastníkem. Je povinna záměr o odstranění stavby zveřejnit?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Může obec prodat stavby, které jsou ve vlastnictví obce a které byly vybudovány za účinnosti předchozího občanského zákoníku, vlastníkovi pozemků, na kterých se dané stavby nacházejí, bez zveřejnění záměru, když se jedná o sjednocení vlastníka stavby a pozemku? Má v souladu s § 3056 občanského zákoníku vlastník pozemků předkupní právo?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona je možné zajistit přístup dělených nebo scelovaných pozemků na veřejnou komunikaci na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. K jakému okamžiku toto jiné věcné právo musí existovat? Ze strany stavebníka nám byla předložena uzavřená smlouva o zřízení věcného břemene pro zajištění přístupu, avšak nebyl podán návrh na vklad takového práva do katastru nemovitostí.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) představuje oproti dosavadnímu stavebnímu zákonu (zákonu č. 183/2006 Sb.) podstatnou změnu.

Dle dosavadního stavebního zákona - při reflexi relevantní judikatury správních soudů - platilo, že v případě dělení nebo scelování pozemků nebylo možné využít k zajištění přístupu na veřejnou komunikaci institutu jiného věcného práva. Vždy bylo nutné pozemky dělit či scelovat tak, aby veškeré pozemky dotčené tímto nestavebním záměrem měly přímé napojení na veřejnou komunikaci.

Nový stavební zákon v ustanovení § 216 odst. 2 výslovně stanoví: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“

Jednou z variant je právě zajištění tzv. nepřímého přístupu s využitím institutu jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. Věcná práva k nemovitým věcem - tedy i pozemkům a stavbám - jsou evidována v katastru nemovitostí. Zde je tedy možné ověřit, zda takové jiné věcné právo zajišťující přístup na veřejnou komunikaci existuje, nebo nikoliv.

V případě, že bude podána žádost o dělení nebo scelení pozemku a nebude-li jiné věcné právo existovat ke dni rozhodnutí stavebního úřadu, nelze považovat požadavek stavebního zákona za splněný.

Pozemky a stavby jsou přitom věci evidované ve veřejném seznamu, jímž je v tomto případě katastr nemovitostí. V souladu s úpravou obsaženou v občanském zákoníku (viz ustanovení § 1262 a ustanovení § 1305 občanského zákoníku) takové jiné právo vznikne primárně zápisem do katastru nemovitostí. Občanský zákoník počítá i se vznikem takového práva na základě jiných právních skutečností (např. vydržením či z rozhodnutí správního orgánu či soudu) s tím, že se v katastru nemovitostí následně takové právo pouze „zaeviduje“.

Dotaz směřuje k tomu, zda je možné považovat uzavřenou smlouvu o zřízení věcného břemene za dostatečné naplnění podmínky dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona. Do doby zápisu tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí nelze považovat ve smyslu citované právní úpravy obsažené v občanském zákoníku toto právo za vzniklé (vzniká vkladem). Je tedy nutné trvat na tom, aby takové jiné věcné právo bylo do katastru nemovitostí pravomocně vloženo nejpozději ke dni rozhodnutí stavebního úřadu. Ani případné probíhající řízení o vkladu jiného věcného práva do katastru nemovitostí by nebylo dostatečné, jelikož není jisté, že vkladové řízení skončí pravomocným povolením vkladu.

Nový stavební zákon

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Související vzdělávání
Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Je možné obcí vydržet služebnost nebo právo stavby, jestliže byla zřízena místní komunikace na pozemcích vlastníků odlišných od obce a vlastníci dotčených pozemků nechtějí své pozemky převést na obec?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Soukromá osoba má zájem koupit obecní pozemek, kterým prochází dešťová kanalizace ve vlastnictví obce. Nedojde prodejem pozemku i k prodeji kanalizace?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec získala do svého majetku pozemky od fotbalového klubu, kde bude realizovat stavbu nového fotbalového areálu (budovy, travnaté hřiště i oplocení bude v majetku obce). Který orgán obce bude rozhodovat o uzavření smlouvy o dílo na výstavbu areálu?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jak lze určit dočasnou stavbu? Jak určit, kdo je majitelem staveb na obecním pozemku? Kdy vzniká obci na tyto stavby předkupní právo?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Ředitelství silnic a dálnic ČR chce na základě zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích bezúplatně převést na obec pozemky, které se nacházejí pod chodníky podél silnice I. třídy, a zároveň trvá také na převedení přilehlých svahů k těmto chodníkům. Nejsou k dispozici žádné dokumenty prokazující, kdo byl investorem stavby a komu byla stavba po realizaci předána. S převedením pozemků pod chodníky obec souhlasí, ale s přilehlými svahy ne. Je obec povinna převzít i tyto svahy?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Z obce vede jediná cesta k přírodní památce, která není ve vlastnictví obce. Po dohodě s vlastníkem cesty rozhodl starosta o provedení čištění této cesty. Nedochází k porušení právních předpisů, když pracovníci obce pracují na cizím pozemku?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.