- 520/2005 Sb., hotové výdaje a ušlý výdělek,které správní org. hradí jiným osobám
- 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo
- 172/2017 Sb., o obsahu a provádění zkoušky odborné způsobilosti úředních osob
- 85/1994 Sb., , kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních
- 74/2022 Sb., o předávání informací do centrální evidence v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh
Je nutné anonymizovat rodné číslo občana na přijatém usnesení exekutorského úřadu, který dokument žádá vyvěsit na úřední desku obecního úřadu? Na dokumentu je uvedeno celé jméno a adresa včetně rodného čísla.
Jaký je postup obce v případě podání návrhu na změnu územního plánu. Musí obec bezprostředně reagovat i když v dané době nemá v úmyslu změny provádět?
Může zastupitel hlasovat o otázkách, které se týkají především financování subjektu, kde je zastupitel buď statutárním zástupcem (ředitelem), nebo je členem statutárního orgánu (představenstva, správní, nebo dozorčí rady…)?
Má zastupitel právo uveřejnit na úřední desce svůj odlišný názor v určité věci, pokud bylo umožněno i jiným zastupitelům vyjádřit svůj názor na úřední desce?
Jaký orgán obce schvaluje záměr uzavření úvěrové smlouvy ze strany akciové společnosti, kde je obec jediným akcionářem?
Je možné umístit na veřejném prostranství obce fotopast? Je třeba na tuto skutečnost upozornit například informační tabulkou?
Musí mít úřednice, která už několik let vykonává správu místních poplatků, zkoušku zvláštní odborné způsobilosti? Jaké by byly dopady, kdyby zkoušku nesložila? Budou rozhodnutí, která vypracuje a která podepíše starosta, neplatná?
Musí mít dobrovolný svazek obcí ve stanovách povinně stanoveno zřízení valného shromáždění, správní a dozorčí rady? Nebo lze mít pouze jeden orgán, kde by se scházeli a rozhodovali zástupci všech obcí?
Nový stavební zákon přináší nový stavební řád, tedy nový proces, který má samostatné vymezení účastníků řízení. Kdo je tedy účastníkem řízení o povolení záměru podle nového stavebního zákona? Na co si dát při vymezování účastníků řízení pozor?
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), podstatně zužuje stávající různorodost aktů, které mohou být ze strany stavebního úřadu vydány. Pouze pro připomenutí je vhodné uvést, že stavební zákon č. 183/2006 Sb. upravuje řadu aktů, které nejsou správními rozhodnutími ve smyslu správního řádu a jedná se o úkony podle části čtvrté správního řádu, byť správní rozhodnutí nahrazují (např. územní souhlas, kolaudační souhlas, společný souhlas atd.). V praxi vznikaly sporné situace, neboť v rámci „souhlasů“ nelze v jejich „výrokové části“ stanovovat podmínky jako v případě rozhodnutí, jelikož se nejedná o správní rozhodnutí. Stejně tak bylo v řadě případů sporné, zda byly naplněny podmínky pro vydání těchto aktů. Z tohoto důvodu nový stavební zákon je založen na principu, že záměry (stavební či nestavební) buď vyžadují povolení, nebo povolení nevyžadují. Záměr již nebude možné umístit ani povolit jiným aktem než správním rozhodnutím.
Shora uvedené se pak promítá do vymezení účastníků řízení. Účastníci řízení jsou vymezeni v ust. § 182 nového stavebního zákona, dle něhož jsou účastníkem řízení o povolení záměru (stavebního i nestavebního):
a) stavebník;
b) obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn,
c) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
d) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno,
e) osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon.
Okruh účastníků řízení o povolení záměru je tedy založen na okruhu účastníků společného a územního řízení dle stávajícího stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (srov. ust. § 94k). Zde bude možné aplikovat do značné míry dosavadní výklady a judikaturu vztahující se k vymezení účastníků řízení. Příkladmo princip, že rozhodná je potencialita přímého dotčení věcných práv v případě osob, která mají věcná práva (vlastnická, věcná břemena atd.) ve vztahu k sousedním pozemkům.
Za zvláštní zmínku pak stojí zejména písm. e), kde jsou řešeny osoby, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. V daném případě jde zejména o účastníky na podkladě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“). Mnoho let se vedou diskuse nad tím, zda tzv. ekospolky mají být účastníky řízení podle stavebního zákona, přičemž úprava obsažená v novém stavebním zákoně reaguje na relativně čerstvou judikaturu Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2023, čj. 9 As 193/2022-35).
Občanské sdružení (tzv. ekospolek) dle ust. § 70 odst. 3 ZOPK je účastníkem řízení v následujících případech:
- pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1
- pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno.
Tyto podmínky musí být naplněny kumulativně. Tzn. to, že se v daném případě vydává tzv. jednotné enviromentální stanovisko, ještě neznamená, že by mělo být občanské sdružení účastníkem řízení o povolení záměru. Zásadní bude to, zda toto jednotné enviromentální stanovisko je vydáváno namísto povolení kácení volně stojících dřevin dle ust. § 8 odst. 1 ZOPK a/nebo se jedná o výjimku ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle ust. § 56 odst. 1 ZOPK.
I splnění těchto podmínek je nutné, aby se občanské sdružení aktivně přihlásilo do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo stavebním úřadem oznámeno zahájení takového řízení.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.