- 88/1947 Sb., o právu stavby
- 86/1912 ř.z., o právu stavby
- 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim
- ČÚZK-25639/2013-22, pokyny pro zápis nové stavby, vlastnického práva a údajů o stavbě
- 77/2007-22, Zápis nové stavby a vlastnického práva do katastru nemovitostí
Musí obec zveřejnit záměr prodloužit nájemní smlouvu na pronájem pozemku se stejným nájemcem?
Jak správně má obec postupovat v případě, že se uchází o nemovitou věc v dražbě? Jak by měla být formulována příslušná usnesení o účasti obce v dražbě?
Na obecním pozemku stojí chata soukromého vlastníka, který platí nájem za užívání pozemku a žádá o přístavbu. Obec s přístavbou souhlasí. Je souhlas obce s přístavbou v souladu se zákony ohledně stavby na cizím pozemku?
Obec vlastní garáže na pozemku soukromé osoby. Ta pozemek prodala jiné osobě. Byla povinností prodávající osoby nabídnou tento pozemek nejdříve obci?
Obec uzavřela nájemní smlouvu na nebytový prostor na dobu určitou pěti let a nyní by tuto smlouvu chtěla uzavřením dodatku prodloužit. Musí obec opět zveřejnit záměr pronájmu tohoto prostoru? Je možné odůvodnit pronájem stejnému nájemci?
Jakou formou lze podle nového stavebního zákona kolaudovat stavby? Slyšel jsem, že již nebude možné vydávat kolaudační souhlasy, jak tedy postupovat a kdo bude účastníkem kolaudačního řízení?
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), přináší podstatnou redukci aktů, které jsou stavební úřad oprávněny vydávat. Jednak se jedná o redukci aktů, jimiž se stavby umisťují a povolují (např. zrušení územního souhlasu, společného souhlasu, ohlášení, atd.), jednak jde o redukci aktů, kterými se stavby dávají do trvalého užívání (právě o zrušení kolaudačního souhlasu).
Podle nového stavebního zákona lze tedy stavbu dát do trvalého užívání pouze na základě kolaudačního rozhodnutí. Kolaudační souhlas tak, jak jej dnes upravuje zejména ust. § 122 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., již nový stavební zákon neupravuje a nebude možné jej na základě nového stavebního zákona vydávat.
V této souvislosti je vhodné poznamenat, že – byť praxe stavebních úřadů někdy byla odlišná a nesprávná – kolaudační souhlas v rámci své „výrokové části“ jako úkon podle části čtvrté správního řádu nemohl nikdy obsahovat podmínky. Vydával-li stavební úřad kolaudační souhlas, nemohl tzv. zkolaudovat „s podmínkami“. V případech, kdy stavební úřad chtěl stanovit podmínky, musel usnesením rozhodnout o provedení kolaudačního řízení. Toto celý postup při uvedení stavby do užívání příliš nezjednodušovalo.
Nový stavební zákon upravuje kolaudační řízení v ust. § 230 a násl. nového stavebního zákona. Je vhodné upozornit na to, že obsahové náležitosti kolaudačního rozhodnutí stanovuje kromě ust. § 235 nového stavebního zákona též ust. § 197 odst. 1 a odst. 2 a správní řád jako obecný právní předpis.
Co se týče účastníků kolaudačního řízení, byl zvolen stávající „minimalistický“ okruh. Dle ust. § 231 nového stavebního zákona se jedná o pouze o stavebníka a vlastníka stavby. Vlastník pozemku, na němž je stavba umístěna, tedy není účastníkem kolaudačního řízení, byť dosavadní stavební zákon č. 183/2006 Sb. např. v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 tak stanovil. Nicméně nový stavební zákon za účelem zjednodušení postupu, kdy vlastník pozemku bude účastníkem řízení o povolení záměru, již s vlastníkem pozemku jako účastníkem řízení nepočítá.
Za těchto okolností lze předpokládat, že vedení kolaudačního řízení, jehož okruh účastníků je stanoven taxativně, nebude o poznání problematičtější než vydání kolaudačního souhlasu dle dosavadní právní úpravy.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.