Obecní úřad jakožto příslušný silniční správní úřad obdržel žádost o povolení zvláštního užívání místní komunikace za účelem provádění stavebních prací (výkopu) a uložení inženýrských sítí. Rada obce udělila souhlas. Podle výkresu zamýšlených výkopových prací by měl být výkopovými pracemi dotčen i sjezd z místní komunikace na sousední nemovitost. Měl být tento vlastník účastníkem řízení o povolení zvláštního užívání místní komunikace?
Jakým způsobem by měl obecní úřad reagovat na podání nazvané jako žádost o povolení zvláštního užívání místní komunikace - chodníku v souvislosti se zamýšlenou výstavbou kanalizační a vodovodní přípojky? Obecnímu úřadu je žádost adresována jakožto silničnímu správnímu úřadu, stavbou však má být dotčen chodník v majetku obce, nikoliv místní komunikace. Je na místě takové podání vyřizovat v souladu se zákonem o pozemních komunikacích?
Lze vyhradit parkovací stání pro ZTP na účelové komunikaci a případně za jakých podmínek?
Na území obce dochází k výběru místního poplatku za užívání veřejného prostranství. Tato skutečnost nebrání tomu, aby obec současně žádala nájemné za užívání téhož pozemku, je-li ve vlastnictví obce. Je však obec povinna takovýto pozemek dát do užívání formou nájmu či výpůjčky, tzn. dodržet postup daný § 39 z. č. 128/2000 Sb., o obcích? Anebo je pro zábor veřejného prostranství (i dlouhodobého – např. pro umístění lešení stavby) dostačující jednostranný souhlas obce – vlastníka nemovitosti s užitím této nemovitosti? A liší se v tomto směru postup obce jako vlastníka pozemku v případě záboru veřejné zeleně oproti zvláštnímu užívání místní komunikace (kde je vyžadován souhlas vlastníka komunikace dle § 25 z. č. 13/1997 Sb. nikoliv souhlas vlastníka pozemku….)?
Silniční správní úřad obce I. typu zahájil správní řízení o neoprávněném záboru veřejného prostranství - chodníku, který je součástí místní komunikace. Dle §40 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích přestupky podle §42a a §42b projednává obec s rozšířenou působností. Jak má silniční správní úřad obce I. typu předat tento přestupek k projednání obci s rozšířenou působností? Případně má vůbec právo silniční správní úřad obce I. typu toto správní řízení zahájit?
Je potřeba stavební povolení na komplexní zavlažovací systém pozemku (např. na zalévání fotbalového hřiště)?
Jaké řízení by měl zahájit stavební úřad, když stavebník užívá stavbu k jinému účelu, než pro který byla zkolaudována? Navíc není možná změna užívání stavby, protože dle platného územního plánu patří dům do lokality pro bydlení nikoli do občanského vybavení.
Kdo rozhoduje o zřízení vyhrazeného parkovacího místa v obci?
Nový stavební zákon prý mění platnost povolení, jak to bude s platností povolení dle nového stavebního zákona?
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), skutečně obsahuje podrobnější úpravu platnosti povolení vydaných stavebním úřadem oproti dosavadní právní úpravě.
V případě platnosti povolení je vhodné poznamenat, že je nutné aplikovat princip obecnosti a speciality, neboť nový stavební zákon upravuje obecně povolení záměru (stavebního i nestavebního) v ust. §§ 182 až 200. Následně pak pro některé záměry stanoví platnost odlišně či specificky. Je tedy nutné vždy aplikovat příslušné ustanovení nového stavebního zákona s tím, že pokud příslušný díl či oddíl nového stavebního zákona neobsahuje speciální právní úpravu, je nutné aplikovat obecně zejména ust. § 198 nového stavebního zákona.
Obecně dle nového stavebního zákona platí, že povolení má platnost 2 roky ode dne nabytí právní moci povolení, což je obecné východisko, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech dobu delší, která ovšem nesmí překročit 5 let. Z tohoto ustanovení mj. vyplývá, že hodlá-li stavební úřad stanovit delší lhůtu platnosti, musí tak výslovně uvést ve výrokové části rozhodnutí a tuto odchylku odůvodnit.
Nový stavební zákon současně výslovně stanoví, že bylo-li provádění záměru zahájeno v době jeho platnosti, prodlužuje se doba platnosti na 10 let ode dne právní moci povolení a/nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení. Dojde-li tedy k zahájení provádění záměru v době jeho platnosti, stanovuje se maximální doba platnosti povolení na 10 let. Toto je podstatný posun od dosavadní právní úpravy, neboť ta byla založena na tom, že bylo-li zahájeno, pak platnost povolení nezanikne.
Je vhodné poznamenat i to, že režim vyhrazených staveb je odlišný, neboť dle ust. § 198 odst. 2 věta druhá nového stavebního zákona se v případě vyhrazených staveb, včetně staveb souvisejících, aplikuje dosavadní režim, tedy bylo-li provádění záměru zahájeno v době jeho platnosti, tato platnost nezaniká a zákon nestanoví maximální dobu platnosti povolení na 10 let.
Platnost povolení může být ve všech případech prodloužena na základě žádosti stavebníka podané přede dnem uplynutí platnosti, a to i opakovaně. Nicméně ve všech případech může dojít k prodloužení maximálně vždy o další dva roky s tím, že platnost povolení nezanikne do doby, než bude o žádosti o prodloužení pravomocně rozhodnuto. Takto lze samozřejmě prodloužit i maximální dobu 10 let v případech, bylo-li provádění záměru zahájeno v době platnosti povolení.
V řízení o prodloužení platnosti stavební úřad zkoumá, zda nedošlo ke změně podmínek, za kterých bylo povolení vydáno. Je vhodné poznamenat, že nový stavební zákon připouští prodloužení platnosti povolení rozhodnutím vydaným jako první úkon v řízení tehdy, dojde-li k závěru, že od vydání povolení nedošlo k takové změně podmínek, která by vyžadovala doplnění podkladů. I toto ovšem bude muset stavební úřad ve vydaném rozhodnutí odůvodnit.
Je vhodné doplnit, že v případě povolení dělení nebo scelování pozemků dle ust. § 217 odst. 4 nového stavebního zákona je platnost stanovena na dobu neurčitou. V případě opatření obecné povahy (a v případě rozhodnutí o stanovení ochranného pásma) může stavební úřad stanovit dobu platnosti přímo v opatření obecné povahy (či v rozhodnutí). Neučiní-li tak, platí opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma (či rozhodnutí) po dobu trvání stavby nebo zařízení, k jehož ochraně bylo stanoveno.
Částečně odlišný režim má pak rámcové povolení podle ust. § 221 nového stavebního zákona, jelikož v případě rámcového povolení jeho platnost nezaniká, pokud je v době jeho platnosti vydáno povolení záměru.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.