- 71/1958 Sb., náhrada škody způsobená zaměstnancem porušením povinností
- 32107/OSS/81, o ukládání pokut za porušení povinností stanovených v les. zákoně
- 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností na úseku vodního hospodářství
- 155/1914 ř.z., , kterak se trestá rušení veřejné služby nebo veřejného podniku
- 154/1914 ř.z., o součinnosti obcí a veřejných úředníků při úkolech obrany
Je možné jednostranné odstoupení od smlouvy, je-li nedodržován hlavní obsah smlouvy?
Na území obce se nachází pomník obětem I. světové války. V minulosti opakovaně docházelo k poškozování a znečišťování pomníku a jeho bezprostředního okolí a narušování piety skupinou lidí, kteří se zde scházeli za účelem konzumace alkoholu. Jakým způsobem lze účinně zajistit ochranu pomníku?
Obec si pronajímá od třetí osoby nebytové prostory. Může obec tento jí pronajatý majetek dále podnajmout? Je v takovém případě třeba souhlasu pronajímatele?
Jakým způsobem se vypočítává odchodné strážníků obecní policie?
Město pravidelně pořádá krátké novoroční setkání pracovníků městského úřadu, a to na pracovišti v pracovní době, při kterém vedení města pronese slavnostní přípitek a následně si pracovníci připijí číší vína. Je tento tradiční přípitek organizovaný vedením města v souladu se zákonem, popř. je kvůli tomu nezbytné upravit pracovní řád?
Musí si obec nechat zpracovat pasport místních komunikací?
Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace má povinnost vést evidenci jím vlastněných pozemních komunikací, přičemž základní evidencí je pasport. Jeho rozsah a způsob vedení stanoví vlastník (v případě místních komunikací obec). Nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku místních komunikací I. až III. třídy v km, počet a celkovou délku mostů na nich v km a objem finančních prostředků vynaložených na jejich výstavbu a zvlášť na jejich údržbu.
Pasport by tedy obec vést měla, ale pro případ porušení této povinnosti není stanovena žádná sankce. Absence pasportu může přinášet problémy především v praxi, kdy pasport jakožto ucelený dokument může sloužit jako podklad pro různá stavební řízení, povolování zvláštního užívání komunikací, majetkoprávní vypořádání, plánování oprav a údržby, ale také jako jeden z podkladů pro tvorbu územních plánů.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Jakým způsobem lze postupovat v případě neplacení nájmu za hrobové místo? Nájemce má uzavřenou platnou nájemní smlouvu, avšak přestal reagovat na výzvu o úhradě nájemného. Obec na svou úřední desku umístila upozornění již před 2 roky na povinnost úhrady. Toto upozornění je též umístěno na vstupní bráně na hřbitov. Jak máme dále postupovat, když se nájemce nehlásí a nájemné neplatí? Tato hrobová místa jsou neudržovaná a zaplevelují sousední hroby a znehodnocují tím celý hřbitov. Kdy můžeme tyto náhrobky a za jakých podmínek odstranit?
Vztahují se povinnosti zakotvené v ustanoveních § 10a až 10d zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, (poskytování dotací) i na členské a účelové příspěvky obcí dobrovolnému svazku obcí, jehož je obec členem? Vztahují se tato ustanovení i na půjčky a příspěvky, které poskytuje svazek obcí místní akční skupině o.s., jíž je svazek obcí členem?
Může obec poskytnout dotaci na opravu lávky, která není ve vlastnictví obce? Není takové jednání porušení péče řádného hospodáře?
V souladu s ustanovením § 2 odst. 2 zákona o obcích je povinností obce pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů má obec povinnost též chránit veřejný zájem.
V souladu s ustanovením § 38 odst. 1 zákona o obcích dále platí, že obec je povinna nakládat se svým majetkem účelně a hospodárně. Podle tohoto ustanovení je obec rovněž povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Zákon ovšem výslovně uvádí, že porušením těchto povinností není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn. Tímto důležitým zájmem může mj. být i právě širokou veřejností užívaná lávka.
Vhodným institutem pro poskytnutí prostředků je právě smlouva o poskytnutí dotace, neboť tato smlouva má veřejnoprávní charakter. Veřejnoprávní smlouvou se zakládají práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Příjemci dotace vzniká uzavřením veřejnoprávní smlouvy právo na vyplacení dotace a povinnost užít dotaci na stanovený účel, podat vyúčtování a podrobit se kontrole a případným sankcím. Poskytovateli (tj. obci) vzniká naopak povinnost dotaci vyplatit a právo následně příjemce kontrolovat a případně ukládat sankce a odvody. Pokud vznikne z veřejnoprávní smlouvy spor, řeší jej dle ustanovení v případě poskytovatele-obce krajský úřad.
Pokud tedy ve Vašem případě shledáte, že poskytnutí dotace na opravu cizího majetku je vyváženo dostatečnou faktickou protihodnotou pro Vaši obec, lze k takovému kroku samozřejmě přistoupit. Jsou-li tedy dostatečné důvody k investování do cizího majetku, lze takovou transakci teoreticky učinit, nicméně v takovém případě je důležité, aby takový krok byl z pohledu obce a jejích potřeb racionální a s ohledem na okolnosti přesvědčivě odůvodnitelný.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.