Nový stavební zákon (zákon
č. 283/2021 Sb.) v řízení o dodatečném povolení stavby nepřipouští, aby
byla v rámci řízení o dodatečném povolení stavby byla povolována výjimka.
Podle ust. § 256 odst. 1 písm. b)
nového stavebního zákona totiž platí, že: „Stavbu lze dodatečně povolit,
pokud povinný prokáže splnění podmínek podle § 193 a stavba nevyžaduje povolení výjimky z
požadavků na výstavbu.“ Takovým požadavkem na výstavbu je i splnění
odstupových vzdáleností.
Nicméně je nutné upozornit na
ust. § 256 odst. 2 nového stavebního zákona, podle něhož platí: „Vyžaduje-li
stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží
stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné
právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky
přímo dotčeno, považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou.
Ustanovení § 187 odst. 2 až 4 se použije obdobně.“
Z citovaného ustanovení
vyplývá, že vyžaduje-li dodatečně povolovaná stavba pouze výjimku
z požadavků na umisťování staveb, může stavebník doložit stavebnímu úřadu
souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo
k sousedním stavbám nebo pozemkům může být povolením výjimky přímo
dotčeno. Pro formu tohoto souhlasu se použije obdobně ust. § 187 odst. 2 až 4
nového stavebního zákona.
Předloží-li stavebník takový
souhlas – typicky souhlas souseda, k jehož pozemku by bylo standardně
nutné povolit výjimku z odstupových vzdáleností od společné hranice –
platí právní fikce, že se podmínka uvedená v ust. § 256 odst. 1 písm. b)
nového stavebního zákona považuje za splněnou.
Podstatné pak je, že o žádné povolení výjimky žádáno
nebude. Postačuje pouze předložení souhlasu souseda v naznačené formě.