Základní škola zřizovaná naší obcí skladovala některé suroviny pro vaření jídel ve školní kuchyni, které nepodléhaly rychlé skáze, v době zavření základních škol z důvodu epidemie COVID-19. Šlo jak o primární suroviny (materiál), tak o zmrazené polotovary vlastní výroby. K datu roční účetní závěrky za rok 2020 nebylo vůbec jisté, jestli je bude vůbec možné ještě pro uvaření hotových jídel použít, resp. podle tehdy dostupných informací o vývoji pandemie bylo pravděpodobné, že to možné nebude. Měla by tato informace být nějak obsažena v řádné účetní závěrce za rok 2020?
V Českém účetním standardu 705 je uvedeno stanovení ocenění rezervy dle vnitřního předpisu účetní jednotky. V naší obci zcela poprvé vznikl titul k vykázání rezervy (kontrolní zjištění vedoucí pravděpodobně k sankci za porušení rozpočtové kázně). Je možné o rezervě z tohoto titulu účtovat i přesto, že vnitřní předpis podle požadavku ČÚS 705 zpracovaný nemáme?
Může starosta schválit účetní uzávěrku příspěvkové organizace v obci, kde se rada obce nevolí?
Jak má naše obec účtovat o opravě chyby, kdy v loňském roce byl účetní doklad o spotřebované službě účtovaný na stranu MÁ DÁTI účtu 518 - Ostatní služby omylem v příliš vysoké částce (došlo k posunutí desetinné čárky)? Je možné účtovat chybnou výši tohoto nákladu do výnosů aktuálního účetního období? Nebo je lepší účtovat na tentýž nákladový účet nepřesnou částku se záporným znaménkem?
Může starosta bez souhlasu zastupitelstva změnit pracovní pozici účetní na externí účetní?
Jak se má právně upravit vztah mezi obcí a účetní pracující jako OSVČ, která bude pro obec zpracovávat účetnictví?
Jde o neslučitelnost funkcí, pokud bude starosta/místostarosta vykonávat zároveň funkci účetního obce? Je rozdíl v tom, zda se jedná o uvolněného nebo neuvolněného zastupitele?
Otázka slučitelnosti funkce člena zastupitelstva obce (včetně starosty či místostarosty) je upravena především v ustanovení § 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí podle kterého není možné vykonávat činnost, kterou vykonává zaměstnanec zařazený do obecního úřadu, do pověřeného obecního úřadu nebo finančního úřadu a zároveň se jedná o výkon státní správy, který se přímo vztahuje k územní působnosti obce.
Konkrétně to tedy znamená, že je možné, aby neuvolněný místostarosta vykonával funkci účetního obce. Zásadní podmínkou ovšem je, že pracovní náplň účetního nesmí spočívat ve výkonu státní správy, protože pak by došlo k zákonem předpokládané neslučitelnosti. V takové situaci by mělo v souladu s ustanovením § 55 odst. 3 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí dojít k vyslovení zániku mandátu zastupitele.
Situace, kdy by funkce účetního (nevykonávající státní správu) byla vykonávána uvolněným zastupitelem je podle mnohých názorů problematická a obecně se spíše nedoporučuje. U uvolněných zastupitelů obce se předpokládá, že svoji funkci vykonávají plnohodnotně v rozsahu odpovídajícímu běžnému zaměstnání, za což jim také přísluší tabulkově stanovená odměna. V situaci, kdy by uvolněný zastupitel svůj čas dělil mezi výkon funkce uvolněného zastupitele a výkon funkce účetní v pracovním poměru (byť např. na zkrácený úvazek) se nabízí úvaha, zda nedochází k rozporu se samotnou podstatou uvolněnosti zastupitele. Podle našeho názoru takovou praxi, i s ohledem na právo uvolněných zastupitelů podnikat, připustit však lze. Nicméně je na zvážení, zda takový krok je v souladu s politickou odpovědností daného zastupitele či celého zastupitelstva, jakožto orgánu, který o uvolnění rozhoduje, vůbec.
K funkci účetního ještě dodáváme, že dle zákona o obcích nemůže být osoba, která zabezpečuje rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu, členem finančního nebo kontrolního výboru, a zároveň platí, že ke vzniku pracovněprávního vztahu mezi členem zastupitelstva a obcí je nezbytné schválení zastupitelstvem obce.
Vyloučit též nelze možnost, že by funkci účetního vykonával jako osoba samostatně výdělečně činná.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.