Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) upravuje navázání v postupu pořízení územního plánu v § 323, bylo-li jeho pořízení zahájeno ještě podle dosavadního stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb.).

Na dotazovanou situaci dopadá § 323 odst. 9 nového stavebního zákona, podle něhož platí: „Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.“

Proběhlo-li veřejné projednání návrhu nového územního plánu podle dosavadního stavebního zákona, platí, že se celý proces pořízení nového územního plánu dokončí podle dosavadního stavebního zákona.

Pro úplnost je vhodné dodat, že totožný závěr by platil i v případě, pokud by bylo pouze do 30. 6. 2024 oznámeno konání veřejného projednání (postupem podle § 52 dosavadního stavebního zákona), což je možné již vnímat jako zahájení veřejného projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny.

Stávající stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stávající stavební zákon“), řešil výslovně problematiku kolaudace ve vazbě na předchozí stavební zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon 1976“). Konkrétně přechodné ustanovení § 190 odst. 3 stávajícího stavebního zákona stanovilo, že: „U staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provede kolaudační řízení podle dosavadních právních předpisů.“

Nový stavební zákon, tedy zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), obdobné ustanovení neobsahuje. Jedná se o záměr zákonodárce, který již nechtěl dosavadní režim kolaudace dle předchozích právních předpisů nadále zachovávat.

Ve vztahu ke kolaudaci obsahuje nový stavební zákon totiž toliko pouze tři přechodná ustanovení, která se výslovně vztahují ke kolaudaci, přičemž je pak samozřejmě nutné aplikovat i obecnější přechodná ustanovení ve vztahu k řízením a postupům.

Dle ust. § 330 odst. 1 nového stavebního zákona platí, že: „Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ Z tohoto ustanovení vyplývá, že pakliže bude žádost o kolaudační souhlas podána do 30. 6. 2024 včetně, dokončí se postup podle stávajícího stavebního zákona. Pakliže bude podána žádost kdykoliv od 1. 7. 2024, pak již bude stavební úřad postupovat podle nového stavebního zákona. Toto se přitom týká i otázek toho, v jakém režimu bude povolená stavba kolaudována. Stavby povolené podle dosavadních právních předpisů (jak podle stávajícího stavebního zákona, tak i stavebního zákona 1976) budou kolaudovány podle nového stavebního zákona.

Současně je nutné upozornit na to, že tento režim se vztahuje i na stavby dokončené až po 30. 6. 2024, tedy bude-li stavba povolena podle stávajícího stavebního zákona (či stavebního zákona 1976), a bude-li dokončena až po 30. 6. 2024, otázka toho, zda je k jejímu užívání nutná kolaudace, se posoudí podle nového stavebního zákona. Příkladmo dle stávajícího stavebního zákona se rodinné domy zásadně nekolaudují, nový stavební zákon naopak kolaudaci i rodinných domů ukládá. V případě rodinných domů tedy nový stavební zákon přináší jisté zpřísnění, nebudou-li dokončeny do 30. 6. 2024. Toto se samozřejmě bude týkat též dalších staveb.

Ve vztahu ke kolaudaci obsahuje nový stavební zákon dále dvě speciální přechodná ustanovení. První z nich – ustanovení § 330 odst. 10 nového stavebního zákona – výslovně stanoví, že kolaudační souhlasy se považují za kolaudační rozhodnutí ve smyslu nového stavebního zákona. Druhé z nich – ustanovení § 330 odst. 4 nového stavebního zákona – pak řeší otázku příslušnosti stavebního úřadu ke kolaudaci či ke změně stavby před dokončením, dochází-li ke změně příslušnosti podle nového stavebního zákona (např. ve vztahu k bytovým domům, k jejichž povolení a všem ostatním úkonům podle nového stavebního zákona bude příslušný pouze obecní úřad obce s rozšířenou působností, nikoliv již obecní úřady obcí tzv. I. typu či II. typu). V takovém případě změnu stavby před dokončením a i kolaudaci provede stavební úřad, na který příslušnost přešla podle nového stavebního zákona. Toto přechodné ustanovení má toliko jednu výjimku, a tou jsou stavby související s vyhrazenou stavbou podle přílohy č. 3 nového stavebního zákona, neboť tam zůstává příslušnost stavebního úřadu, který takovou stavbu povolil.

Dotaz směřuje k přechodným ustanovením nového stavebního zákona (zákona č. 283/2021 Sb.). Výchozím ustanovením je v případě stavebního řádu ustanovení § 330.

Dle ustanovení § 330 odst. 1 nového stavebního zákona platí: „Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ Toto ustanovení je pak nutné interpretovat v souladu s přechodným ustanovením dle ustanovení § 334a nového stavebního zákona, které upravovalo přechodné období aplikovatelnosti nového stavebního zákona.

Každopádně, je-li řízení vedeno podle dosavadního stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb.), pak je nutné i ve vztahu k dotčeným orgánům aplikovat ustanovení § 330 odst. 1 nového stavebního zákona. Závazné stanovisko orgánu územního plánování bylo vydáváno za podmínek dle ustanovení § 96b dosavadního stavebního zákona.

V případě orgánů územního plánování pak tento obecný princip potvrdila novelizace nového stavebního zákona provedená zákonem č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Do ustanovení § 330 odst. 9 byla vložena nová věta: „V řízeních o opravných prostředcích, jakož i při dalších postupech souvisejících s přezkumem správnosti a zákonnosti nebo změnou závazného stanoviska orgánu územního plánování podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb. se postupuje podle dosavadních právních předpisů.“

Orgán územního plánování v řízeních, která jsou vedena podle dosavadního stavebního zákona, je povinen vydat závazné stanovisko ve smyslu ustanovení § 96b dosavadního stavebního zákona s tím, že s takovým závazným stanoviskem bude i v odvolacím řízení či v přezkumném řízení nakládáno podle dosavadní právní úpravy obsažené v dosavadním stavebním zákoně.