Novelizací nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.), která byla provedena zákonem č. 23/2025 Sb., skutečně dochází ke změně ustanovení § 34a odst. 2 nového stavebního zákona.

Část devátá Čl. XI zákona č. 23/2025 Sb. mění s účinností od 1. 1. 2026 ustanovení § 34a odst. 2 nového stavebního zákona následovně:

„Působnost stavebního úřadu ve věcech záměru bytového domu, silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, technické infrastruktury, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství, sítí elektronických komunikací, vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad a souboru staveb, jehož jsou tyto záměry součástí, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností; § 37 odst. 3 se pro určení příslušnosti stavebního úřadu nepoužije.“ [vyznačeno tučně a podtrženě]

Fakticky to tedy znamená, že od 1. 1. 2026 budou i sítě elektronických komunikací spadat pod zvláštní působnost stavebních úřadů na úrovni obcí s rozšířenou působností tak, jak je tomu v případě dalších taxativně stanovených staveb.

Dotaz pak směřuje zjevně k tomu, zda se i v případě této novelizace bude aplikovat ustanovení § 330 odst. 3 nového stavebního zákona. Nicméně zákonodárce v případě zákona č. 23/2025 Sb. takové řešení nezvolil. Čl. XII Přechodné ustanovení zákona č. 23/2025 Sb. totiž stanoví: „Řízení a jiné postupy týkající se sítí elektronických komunikací zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“

V případě elektronických komunikací tedy bude platit, že se budou řízení o povolení sítí elektronických komunikací dokončovat podle dosavadních právních předpisů. Fakticky tedy bude platit, že veškerá zahájená řízení do 31. 12. 2025, tedy podané žádosti, budou dokončeny též dalšími obecními stavebními úřady, tedy pověřenými obecními úřady a obecními úřady, které stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou č. 130/2024 Sb., o stanovení obecních stavebních úřadů, ve znění pozdějších předpisů.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) již skutečně neumožňuje v územních plánech a regulačních plánech vymezovat předkupní právo ve smyslu ustanovení § 101 dosavadního stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.).

Nový stavební zákon stávající předkupní právo výslovně upravuje v přechodném ustanovení § 327 odst. 2: „Předkupní právo vymezené v územně plánovací dokumentaci podle dosavadních právních předpisů zaniká účinností změny územního plánu, kterou bylo jeho vymezení vypuštěno nebo nahrazeno vymezením veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, nejpozději však uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po zániku předkupního práva zajistí osoba oprávněná z předkupního práva jeho výmaz z katastru nemovitostí. Listinou, na jejímž základě má být právo z katastru nemovitostí vymazáno, je potvrzení o zániku práva podle katastrální vyhlášky.“

Tímto ustanovením se tedy řeší stávající předkupní práva dle dosavadního stavebního zákona tak, že:

1. obec může změnou územního plánu vypustit toto předkupní právo bez náhrady;
2. obec může toto předkupní právo nahradit vymezením veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit;
3. obec neučiní žádný krok a poté do 4 let ode dne nabytí účinnosti nového stavebního zákona toto předkupní právo zanikne.

V naznačeném případě je tedy nutné si vyhodnotit, zda je předkupní právo pro realizaci veřejně prospěšné stavby nadále aktuální, nebo nikoliv, a to perspektivou důvodu, pro které bylo v územním plánu vymezeno. Pakliže trvá důvod pro vymezení (např. jde o výstavbu veřejně prospěšné stavby – např. o pozemní komunikaci), pak lze doporučit nahrazení stávajícího předkupního práva vymezením veřejně prospěšné stavby, pro kterou lze práva k pozemkům vyvlastnit. Bude-li závěr spočívat v tom, že již není důvod pro obdobné omezení vlastnického práva v územním plánu, nabízí se dvě řešení spočívající buď ve vypuštění bez náhrady, nebo vyčkání 4 let ode dne účinnosti, kdy předkupní právo zanikne ze zákona.

Závěrem lze upozornit na povinnost oprávněného (obce) zajistit po zániku výmaz z katastru nemovitostí. Tato povinnost bude tížit obec podle toho, kdy předkupní právo zanikne.

Dne 20.12.2024 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 437/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Nový stavební zákon, tedy zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), po výše uvedené změně upravuje v ust. § 334b použití informačních systémů stavební správy v přechodném období, přičemž přechodným obdobím se ve věcech stavebního řádu rozumí období do 31. prosince 2027, a ve věcech územního plánování období do 30. června 2025.

V článku II zákona č. 437/2024 Sb. jsou upravena přechodná ustanovení pro úkony, které nastaly od 1. července 2024 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž tyto úkony nejsou dotčeny, pokud byly učiněny v souladu s dosavadními právními předpisy nebo ust. § 334b stavebního zákona.

Zákon č. 437/2024 Sb. nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, tedy dne 21.12.2024.