Jde o neslučitelnost funkcí, pokud bude starosta/místostarosta vykonávat zároveň funkci účetního obce? Je rozdíl v tom, zda se jedná o uvolněného nebo neuvolněného zastupitele?
Otázka slučitelnosti funkce člena zastupitelstva obce (včetně starosty či místostarosty) je upravena především v ustanovení § 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí podle kterého není možné vykonávat činnost, kterou vykonává zaměstnanec zařazený do obecního úřadu, do pověřeného obecního úřadu nebo finančního úřadu a zároveň se jedná o výkon státní správy, který se přímo vztahuje k územní působnosti obce.
Konkrétně to tedy znamená, že je možné, aby neuvolněný místostarosta vykonával funkci účetního obce. Zásadní podmínkou ovšem je, že pracovní náplň účetního nesmí spočívat ve výkonu státní správy, protože pak by došlo k zákonem předpokládané neslučitelnosti. V takové situaci by mělo v souladu s ustanovením § 55 odst. 3 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí dojít k vyslovení zániku mandátu zastupitele.
Situace, kdy by funkce účetního (nevykonávající státní správu) byla vykonávána uvolněným zastupitelem je podle mnohých názorů problematická a obecně se spíše nedoporučuje. U uvolněných zastupitelů obce se předpokládá, že svoji funkci vykonávají plnohodnotně v rozsahu odpovídajícímu běžnému zaměstnání, za což jim také přísluší tabulkově stanovená odměna. V situaci, kdy by uvolněný zastupitel svůj čas dělil mezi výkon funkce uvolněného zastupitele a výkon funkce účetní v pracovním poměru (byť např. na zkrácený úvazek) se nabízí úvaha, zda nedochází k rozporu se samotnou podstatou uvolněnosti zastupitele. Podle našeho názoru takovou praxi, i s ohledem na právo uvolněných zastupitelů podnikat, připustit však lze. Nicméně je na zvážení, zda takový krok je v souladu s politickou odpovědností daného zastupitele či celého zastupitelstva, jakožto orgánu, který o uvolnění rozhoduje, vůbec.
K funkci účetního ještě dodáváme, že dle zákona o obcích nemůže být osoba, která zabezpečuje rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu, členem finančního nebo kontrolního výboru, a zároveň platí, že ke vzniku pracovněprávního vztahu mezi členem zastupitelstva a obcí je nezbytné schválení zastupitelstvem obce.
Vyloučit též nelze možnost, že by funkci účetního vykonával jako osoba samostatně výdělečně činná.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Jaký počet hlasů je potřebný k přijetí usnesení zastupitelstva obce?
Má zastupitel právo nahlížet do oznámení o přestupku spáchaného na území obce, kde jsou veškeré informace o napadených vč. lékařského nálezu?
Právo zastupitele na informace je stanoveno v § 82 zákona o obcích, ve znění pozdějších předpisů: „Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo ... c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů." Rozhodující tedy je, jestli informace souvisí s výkonem funkce zastupitele. Podle našeho názoru oznámení o přestupku nikoliv. Přestupkové řízení je totiž výkonem přenesené působnosti (státní správy), nikoliv samosprávy. Kromě toho se jedná o „živé“ správní řízení, navíc řízení, kde je ukládán trest. Převáží zde tedy zásady neveřejnosti a mlčenlivosti správního řízení. Tím spíše, pokud materiály obsahují citlivé informace týkající se zdravotního stavu a osobních záležitostí lidí, stejně jako např. jméno oznamovatele přestupku. Tyto informace jsou zákonem chráněny a zastupiteli je lze zpřístupnit jen za zcela výjimečných okolností, pokud by prokázal, že je naléhavě potřebuje pro výkon své funkce.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.