V databázi máme 3 419 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání movitá věc

Nalezeno 15080 právních předpisů:

  • 338/1992 Sb., Zákon České národní rady o dani z nemovitých věcí
  • 241/2021 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 18. května 2021 sp. zn. Pl. ÚS 97/20 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů
  • 238/2023 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 18. července 2023 sp. zn. Pl. ÚS 24/23 ve věci návrhu na zrušení čl. 2 a přílohy č. 1 obecně závazné vyhlášky obce Řepov č. 1/2021, o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí
  • 456/2020 Sb., Vyhláška o formulářových podáních pro daň z nemovitých věcí
  • 330/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměně a náhradách soudního exekutora, správce obchodního závodu, správce nemovité věci a plátce mzdy nebo jiného příjmu a o podmínkách pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou soudním exekutorem (exekutorský tarif)

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 176 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 161 až 170

Dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona je možné zajistit přístup dělených nebo scelovaných pozemků na veřejnou komunikaci na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. K jakému okamžiku toto jiné věcné právo musí existovat? Ze strany stavebníka nám byla předložena uzavřená smlouva o zřízení věcného břemene pro zajištění přístupu, avšak nebyl podán návrh na vklad takového práva do katastru nemovitostí.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) představuje oproti dosavadnímu stavebnímu zákonu (zákonu č. 183/2006 Sb.) podstatnou změnu.

Dle dosavadního stavebního zákona - při reflexi relevantní judikatury správních soudů - platilo, že v případě dělení nebo scelování pozemků nebylo možné využít k zajištění přístupu na veřejnou komunikaci institutu jiného věcného práva. Vždy bylo nutné pozemky dělit či scelovat tak, aby veškeré pozemky dotčené tímto nestavebním záměrem měly přímé napojení na veřejnou komunikaci.

Nový stavební zákon v ustanovení § 216 odst. 2 výslovně stanoví: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“

Jednou z variant je právě zajištění tzv. nepřímého přístupu s využitím institutu jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. Věcná práva k nemovitým věcem - tedy i pozemkům a stavbám - jsou evidována v katastru nemovitostí. Zde je tedy možné ověřit, zda takové jiné věcné právo zajišťující přístup na veřejnou komunikaci existuje, nebo nikoliv.

V případě, že bude podána žádost o dělení nebo scelení pozemku a nebude-li jiné věcné právo existovat ke dni rozhodnutí stavebního úřadu, nelze považovat požadavek stavebního zákona za splněný.

Pozemky a stavby jsou přitom věci evidované ve veřejném seznamu, jímž je v tomto případě katastr nemovitostí. V souladu s úpravou obsaženou v občanském zákoníku (viz ustanovení § 1262 a ustanovení § 1305 občanského zákoníku) takové jiné právo vznikne primárně zápisem do katastru nemovitostí. Občanský zákoník počítá i se vznikem takového práva na základě jiných právních skutečností (např. vydržením či z rozhodnutí správního orgánu či soudu) s tím, že se v katastru nemovitostí následně takové právo pouze „zaeviduje“.

Dotaz směřuje k tomu, zda je možné považovat uzavřenou smlouvu o zřízení věcného břemene za dostatečné naplnění podmínky dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona. Do doby zápisu tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí nelze považovat ve smyslu citované právní úpravy obsažené v občanském zákoníku toto právo za vzniklé (vzniká vkladem). Je tedy nutné trvat na tom, aby takové jiné věcné právo bylo do katastru nemovitostí pravomocně vloženo nejpozději ke dni rozhodnutí stavebního úřadu. Ani případné probíhající řízení o vkladu jiného věcného práva do katastru nemovitostí by nebylo dostatečné, jelikož není jisté, že vkladové řízení skončí pravomocným povolením vkladu.

Nový stavební zákon

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Související vzdělávání
Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Je možné po koupi nemovitosti (obchodu), ponechat stávajícího nájemce v nájmu např. na dobu 1 roku, aby měl možnost se někam přesunout, doprodat zásoby atd., s tím, že se s ním podepíše nová smlouva na dobu určitou nebo se musí ihned vystěhovat a pak udělat poptávkové řízení na nového nájemce?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jaké povinnosti mají orgány obce, která není obcí s rozšířenou působností, při povodni?

Orgány obce mají zajišťovat připravenost obce na povodeň a podílet se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva, zejména:

  • organizují přípravu obce na mimořádné události,
  • podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s integrovaným záchranným systémem,
  • zajišťují varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím,
  • hospodaří s materiálem civilní ochrany (civilní ochranou se rozumí souhrn činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných s cílem minimalizace negativních dopadů na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky),
  • poskytují hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu,
  • podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce,
  • vedou evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci.

K plnění výše uvedených úkolů je obec oprávněna zřizovat zařízení civilní ochrany (tvoří jej zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky).

Starosta obce při provádění záchranných a likvidačních prací:

  • zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím,
  • organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce,
  • organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce,
  • je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Osobní pomocí se rozumí činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení. Věcnou pomocí se poté rozumí poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních a při cvičení. Věcné prostředky jsou movité a nemovité věci ve vlastnictví obce, které lze využít při povodních.
Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Seznam klíčových slov
Související vzdělávání
Další nalezené související vzdělávací kurzy
Správnost této odpovědi garantuje
Chmelík

JUDr. Václav Chmelík
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Chmelík

Obec chce provést prodej movitého majetku (nábytek) občanům formou burzy. Jaký postup je správný? Má finanční výbor vytvořit seznam majetku s prodejní cenou jednotlivých položek, který by následně schválilo zastupitelstvo a vyvěsilo jako záměr, nebo stačí vyvěsit záměr s informací o odprodeji majetku, datum, místo a čas prodeje?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Může si obec přivlastnit křížek, který stojí na obecním pozemku a není znám vlastník?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jak postupovat v případě, pokud obec chce do již pronajaté ordinace nakoupit nový přístroj? Je potřeba zveřejnit záměr na pronájem ordinace, nebo je možné ponechat současnou nájemní smlouvu platnou?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Městské hradby, které vznikaly souběžně se založením města od 2. pol. 15. století, jsou zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, ale již nejsou evidovány v katastru nemovitostí. Některé úseky hradeb se nacházejí na soukromých pozemcích. Město ani majitelé těchto pozemků nedisponují žádnými listinami prokazujícími vlastnictví hradeb. Kdo je vlastníkem městských hradeb, které se nacházejí na pozemcích soukromých vlastníků. Je nějaký orgán, mimo soudu, věcně příslušný k určení vlastníků? V případě, že je část hradeb součástí pozemku, jaký by měl být postup města a vlastníků v rámci oprav hradeb na těchto sporných úsecích, popř. oprav prostřednictvím Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec má zájem o pozemky z vlastnictví Lesy ČR, s.p. Na tyto pozemky je vypsáno výběrové řízení. Jakým způsobem musí postupovat obec, aby se mohla do výběrového řízení přihlásit - schválení nabídkové ceny pro účast ve výběrovém řízení, složení jistoty?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jakým způsobem převést bezúplatně zřizovateli majetek příspěvkové organizace, který má ve svém vlastnictví? Musí být tento záměr vyvěšený na úřední desce? V daném případě se jedná o nepotřebný traktor. Musí zastupitelstvo obce schválit záměr i následnou smlouvu, nebo stačí jen záměr s tím, že starostovi ukládá uzavření této smlouvy?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jakým způsobem má být obcí poskytován účelový příspěvek její příspěvkové organizaci (základní škole) určený na pořízení movitého majetku v hodnotě jednotlivé věci nad 40 tis. Kč? Může být tento příspěvek součástí příspěvku na provoz, či nikoliv?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.