Může vykonávat příslušník hasičského záchranného sboru funkci obecního zastupitele a kandidovat jako nezávislý kandidát na kandidátce politické strany s odkazem na § 47 odst. 1 služebního zákona č. 361/2003 Sb.?
Neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce upravuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí, přičemž neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka bezpečnostního sboru v něm stanovena není. V případě příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky je ale třeba vycházet i z dalších právních předpisů. Konkrétně se jedná o zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky je slučitelná, a to jak v případě, že by příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky kandidoval jako nezávislý kandidát, resp. kandidoval za sdružení nezávislých kandidátů, tak i v případě, že je kandidátem uvedeným na kandidátní listině politické strany, politického hnutí nebo jejich koalic, pokud je na kandidátní listině uvedeno, že není členem žádné politické strany ani politického hnutí, neboť podle § 47 odst. 1 zákona o služebním poměru příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno.
Činnost člena zastupitelstva obce nelze dle našeho názoru jednoznačně považovat za výkon činnosti ve prospěch politické strany nebo hnutí, protože jeho mandát je mandátem reprezentativním a podle zákona o obcích vykonává člen zastupitelstva obce svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem (který mluví jen o věrnosti republice a respektování zájmů obce a jejich občanů) a není přitom vázán žádnými příkazy. Samotný fakt, že příslušník bezpečnostního sboru byl zvolen (popř. kandiduje) do zastupitelstva obce za určitou politickou stranu nebo hnutí, neznamená automaticky, že bude vykonávat činnost v jejich prospěch.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Pokud komunální volby skončily tak, že první volební strana by získala 4 mandáty, druhá strana 3 mandáty a třetí strana 2 mandáty, jak lze zvolit starostu obce? Může se spojit druhá a třetí strana a vybrat si svého starostu, i když dostaly méně hlasů?
Uvolněný starosta vykonával funkci od 6. listopadu do 26. února následujícího roku, kdy podal rezignaci. Má nárok na odchodné?
Uvolněný starosta má nárok na odchodné, pokud mu ke dni vzdání se funkce náležela odměna. Ukončení výkonu funkce starosty v průběhu volebního období upravuje zákon o obcích v ustanovení § 77 odst. 2. Podle tohoto ustanovení platí, že neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, a uvolněnému členovi zastupitelstva obce, kteří byli v průběhu funkčního období odvoláni nebo se vzdali funkce, poskytne obec odchodné, pokud jim ke dni odvolání nebo vzdání se funkce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 72 odst. 6 se nepřihlíží. To, že dané ustanovení upravuje odchodné neuvolněného starosty a starosta ve Vaší obci je uvolněný nemá na odchodné vliv, jelikož i tak se jedná o uvolněného člena zastupitelstva. O tom, kdo bude uvolněným, nebo neuvolněným členem zastupitelstva, rozhoduje na základě ustanovení § 84 odst. 2 písm. k) zákona o obcích, zastupitelstvo obce. Obecné právní postavení z hlediska mandátu uvolněného i neuvolněného člena zastupitelstva obce je z pohledu zákona o obcích stejné. Rozdíl spočívá v rozsahu výkonu funkce a v odlišném způsobu odměňování, s čímž také souvisí v případě uvolněných zastupitelů i vyšší finanční náročnost pro obec.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Je umožněno policistovi (příslušníku bezpečnostního sboru) kandidovat do obecního zastupitelstva?
Podle současné úpravy neslučitelnost funkcí člena zastupitelstva obce upravuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí, přičemž neslučitelnost funkcí člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka bezpečnostního sboru v něm zmiňována není.
V případě příslušníka Policie ČR je ale třeba vycházet i z dalších právních předpisů. Konkrétně se jedná o zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka Policie ČR je slučitelná, a to jak v případě, že by daný příslušník kandidoval jako nezávislý kandidát, resp. kandidoval za sdružení nezávislých kandidátů, tak i v případě, že je kandidátem uvedeným na kandidátní listině politické strany, politického hnutí nebo jejich koalic, pokud je na kandidátní listině uvedeno, že není členem žádné politické strany ani politického hnutí, neboť podle zákona o služebním poměru příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno.
Činnost člena zastupitelstva obce nelze dle našeho názoru jednoznačně považovat za výkon činnosti ve prospěch politické strany nebo hnutí, protože jeho mandát je mandátem reprezentativním a podle zákona o obcích vykonává člen zastupitelstva obce svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy. Samotný fakt, že příslušník bezpečnostního sboru byl zvolen (popř. kandiduje) do zastupitelstva obce na kandidátní listině určité politické strany nebo hnutí, neznamená automaticky, že bude vykonávat činnost v jejich prospěch.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.