Je možné pověřit finanční výbor kontrolou souladu využití dotace poskytnuté obcí s jejím účelem?
Finanční výbor obce provedl kontrolu obcí poskytnuté dotace organizaci TJ Sokol fungující v obci. Finanční výbor nebyl v plném složení při provádění kontroly. Může i tak být kontrola platná?
Má kontrolní výbor právo nahlížet do účetních dokladů týkajících se vyúčtování dotací poskytované obecním úřadem? Lze použít zákon o finanční kontrole ve veřejné správě na úkony kontrolního výboru?
Jak postupovat, pokud součet dotací schválených radou obce jedné a té samé osobě za jeden rok bude vyšší než zákonný limit? Je nutné, aby tuto dotaci schválilo zastupitelstvo? Nebo se počítají jednotlivé dotace?
Je možné pověřit finanční výbor zastupitelstva obce kontrolou u tělovýchovné jednoty (samostatná právnická osoba) v následujícím znění: TJ – audit ve spolupráci s externím auditorem?
Zastupitelstvo obce se usneslo, že pověřuje kontrolní výbor k provedení kontroly dle povinnosti obce nakládat s majetkem s péčí řádného hospodáře o aktuálním využití pozemků v majetku obce. Může zastupitelstvo takto úkolovat kontrolní výbor, když kontrolou hospodaření s majetkem obce je ze zákona pověřen finanční výbor? Není zmíněné usnesení v rozporu se zákonem o obcích?
Je správný postup v pořadí: zveřejnění rozpočtu, schválení rozpočtu a až poté schvalování příspěvků z rozpočtu, dotací; lze příspěvky, dotace z rozpočtu schválit i před schválením rozpočtu v době, kdy rozpočet nebyl ani vyvěšen?
Jaké příspěvky může obec poskytnout z rozpočtu obce? Podléhají všechny příspěvky právní úpravě zákona č. 250/2000 Sb.? Musí tedy spolky ve všech případech podat žádost splňující požadavky uvedené v zákoně 250/2000 Sb., a obec s nimi musí uzavřít veřejnoprávní smlouvu, kterou schválí zastupitelstvo a vyvěsí se na úřední desce, pokud bude dotace nad 50 000 Kč? Jaký je rozdíl mezi peněžním darem podle občanského zákoníku a dotací dle § 10a zákona č. 250/2000 Sb.?
Může obec poskytnout dotaci na opravu lávky, která není ve vlastnictví obce? Není takové jednání porušení péče řádného hospodáře?
V souladu s ustanovením § 2 odst. 2 zákona o obcích je povinností obce pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů má obec povinnost též chránit veřejný zájem.
V souladu s ustanovením § 38 odst. 1 zákona o obcích dále platí, že obec je povinna nakládat se svým majetkem účelně a hospodárně. Podle tohoto ustanovení je obec rovněž povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Zákon ovšem výslovně uvádí, že porušením těchto povinností není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn. Tímto důležitým zájmem může mj. být i právě širokou veřejností užívaná lávka.
Vhodným institutem pro poskytnutí prostředků je právě smlouva o poskytnutí dotace, neboť tato smlouva má veřejnoprávní charakter. Veřejnoprávní smlouvou se zakládají práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Příjemci dotace vzniká uzavřením veřejnoprávní smlouvy právo na vyplacení dotace a povinnost užít dotaci na stanovený účel, podat vyúčtování a podrobit se kontrole a případným sankcím. Poskytovateli (tj. obci) vzniká naopak povinnost dotaci vyplatit a právo následně příjemce kontrolovat a případně ukládat sankce a odvody. Pokud vznikne z veřejnoprávní smlouvy spor, řeší jej dle ustanovení v případě poskytovatele-obce krajský úřad.
Pokud tedy ve Vašem případě shledáte, že poskytnutí dotace na opravu cizího majetku je vyváženo dostatečnou faktickou protihodnotou pro Vaši obec, lze k takovému kroku samozřejmě přistoupit. Jsou-li tedy dostatečné důvody k investování do cizího majetku, lze takovou transakci teoreticky učinit, nicméně v takovém případě je důležité, aby takový krok byl z pohledu obce a jejích potřeb racionální a s ohledem na okolnosti přesvědčivě odůvodnitelný.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.