- AD07/2021, kandidátní listiny pro volbu členů orgánů ČAK na 8. sněmu
- AD12/2017, kandidátní listiny pro volbu členů orgánů ČAK na 7. sněmu
- AD10/2013, kandidátní listiny pro volbu členů orgánů ČAK na jejím 6. sněmu
- AD40/2009, o opravě tiskové chyby v č. 2/2009 Věstníku ČAK
- AD27/2009, o opravě tiskové chyby v č. 2/2009 Věstníku ČAK
V obci máme 7 zastupitelů. Toto je počet, který se bude volit i v nadcházejících volbách. Na kandidátce bude však 7 kandidátů + 2 náhradníci na konci kandidátní listiny, kteří kandidují opravdu jen jako náhradníci pro případ, že by v budoucnu někdo ze stávajících a zvolených zastupitelů odstoupil. Jaký je však postup, pokud by ve volbách ti náhradníci obdrženými hlasy tzv. přeskočili kandidáty na prvních místech kandidátky, ale neměli by zájem nastoupit do zastupitelstva hned od počátku?
Podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obce. Jsou-li pro volby do zastupitelstva obce vytvořeny volební obvody, může volební strana na kandidátní listině pro každý volební obvod uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik členů tohoto zastupitelstva má být v tomto volebním obvodu voleno. V obcích, kde se má volit 7 a méně členů zastupitelstva obce, volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obce zvýšený o jednu třetinu a zaokrouhlený na celé číslo dolů.
Ve Vašem případě to znamená, že byť ve Vaší obci bude voleno 7 členů zastupitelstva, kandidátní listina jedné volební strany může obsahovat až 9 kandidátů (byť i tak může ve volbách obdržet maximálně 7 hlasů). Je však třeba upozornit, že každý z těchto kandidátů může být ve výsledku do zastupitelstva obce (mezi 7 zvolených zastupitelů) zvolen a žádný z těchto kandidátů nemá a nemůže mít automaticky status náhradníka. Vzhledem k pravidlům pro hlasování může mít na volitelnost konkrétních kandidátů vliv pořadí na kandidátní listině, nicméně i tak může dojít k situaci, kdy kandidát umístěný na konci kandidátní listiny přeskočí výše umístěného kandidáta. Dále uvádíme, že rezignace na mandát zvoleného člena zastupitelstva obce je nevratná. Není tedy možná situace, kdy kandidát se po zvolení svého mandátu (dočasně) vzdá a zůstane dále náhradníkem. Jediným řešením Vámi nastíněné situace je tedy (nevratná) rezignace na mandát člena zastupitelstva, ale až v okamžiku zvolení.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Při volbách v roce 2022 byla v obci jedna kandidátní listina. Zastupitelů v obci je 5, tudíž na kandidátní listině mohlo být jen 6 kandidátů. Po volbách kandidát č. 5 přenechal své místo v zastupitelstvu kandidátovi č. 6. V současnosti jeden člen zastupitelstva na svůj mandát rezignoval. Považuje se kandidát, který po volbách své místo přenechal jinému, za náhradníka, nebo se musí konat nové volby?
Zůstává nový zastupitel (náhradník z kandidátní listiny) ve funkci, pokud nesložil slib na následujícím zasedání zastupitelstva, protože se ho nezúčastnil? Nevyjádřil, že by se mandátu vzdal.
Jaký je v současné době procesní postup pro založení kandidátky nezávislých anebo sdružení kandidátů nezávislých (jaký minimální počet podpisů pro podporu kandidátů bude zapotřebí, do kdy nejpozději musí být kandidátka složena a komu nejpozději musí být odevzdána k zaevidování apod.)?
Zákon o volbách do zastupitelstev obcí zmíněnou problematiku upravuje tak, že kandidující subjekty jsou tzv. volební strany, které jsou oprávněny do voleb kandidovat. Volební stranou mohou být registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. Znamená to tedy, že je možné mimo jiné do voleb kandidovat jako nezávislý kandidát sám (1 kandidát = 1 kandidátní listina), nebo společně s dalšími nezávislými kandidáty (více nezávislých kandidátů = 1 kandidátní listina). Sdružení nezávislých kandidátů je neformálním uskupením, nikde neregistrovaným, utvořených jen pro volby, ve kterých kandiduje.
Na podporu kandidatury sdružení nezávislých kandidátů a stejně tak nezávislého kandidáta zákon vyžaduje podle předložení petice voličů. Kolik je třeba podpisů voličů, je stanoveno v příloze zákona. Potřebný počet podpisů voličů je stanoven ve vztahu k počtu obyvatel obce k 1. lednu toho roku, v němž se konají volby. Potřebný počet podpisů na peticích uveřejní registrační úřad na úřední desce nejpozději 85 dnů přede dnem voleb. Kandidátní listiny se podávají nejpozději do 16.00 hodin 66 dnů přede dnem voleb registračnímu úřadu, kterým je pro účely tohoto zákona obecní úřad v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory; pro ostatní obce je registračním úřadem pověřený obecní úřad.
Komplexní informace o volbách do zastupitelstev obcí naleznete na stránkách Poradny pro obce v sekci Komunální volby 2022.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Je umožněno policistovi (příslušníku bezpečnostního sboru) kandidovat do obecního zastupitelstva?
Podle současné úpravy neslučitelnost funkcí člena zastupitelstva obce upravuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí, přičemž neslučitelnost funkcí člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka bezpečnostního sboru v něm zmiňována není.
V případě příslušníka Policie ČR je ale třeba vycházet i z dalších právních předpisů. Konkrétně se jedná o zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka Policie ČR je slučitelná, a to jak v případě, že by daný příslušník kandidoval jako nezávislý kandidát, resp. kandidoval za sdružení nezávislých kandidátů, tak i v případě, že je kandidátem uvedeným na kandidátní listině politické strany, politického hnutí nebo jejich koalic, pokud je na kandidátní listině uvedeno, že není členem žádné politické strany ani politického hnutí, neboť podle zákona o služebním poměru příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno.
Činnost člena zastupitelstva obce nelze dle našeho názoru jednoznačně považovat za výkon činnosti ve prospěch politické strany nebo hnutí, protože jeho mandát je mandátem reprezentativním a podle zákona o obcích vykonává člen zastupitelstva obce svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy. Samotný fakt, že příslušník bezpečnostního sboru byl zvolen (popř. kandiduje) do zastupitelstva obce na kandidátní listině určité politické strany nebo hnutí, neznamená automaticky, že bude vykonávat činnost v jejich prospěch.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Je výkon práce vedoucího příslušníka bezpečnostního sboru 1. a 2.úrovně v přímém rozporu s výkonem funkce uvolněného zastupitele, místostarosty nebo starosty?
Může vykonávat příslušník hasičského záchranného sboru funkci obecního zastupitele a kandidovat jako nezávislý kandidát na kandidátce politické strany s odkazem na § 47 odst. 1 služebního zákona č. 361/2003 Sb.?
Neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce upravuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí, přičemž neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka bezpečnostního sboru v něm stanovena není. V případě příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky je ale třeba vycházet i z dalších právních předpisů. Konkrétně se jedná o zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky je slučitelná, a to jak v případě, že by příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky kandidoval jako nezávislý kandidát, resp. kandidoval za sdružení nezávislých kandidátů, tak i v případě, že je kandidátem uvedeným na kandidátní listině politické strany, politického hnutí nebo jejich koalic, pokud je na kandidátní listině uvedeno, že není členem žádné politické strany ani politického hnutí, neboť podle § 47 odst. 1 zákona o služebním poměru příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno.
Činnost člena zastupitelstva obce nelze dle našeho názoru jednoznačně považovat za výkon činnosti ve prospěch politické strany nebo hnutí, protože jeho mandát je mandátem reprezentativním a podle zákona o obcích vykonává člen zastupitelstva obce svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem (který mluví jen o věrnosti republice a respektování zájmů obce a jejich občanů) a není přitom vázán žádnými příkazy. Samotný fakt, že příslušník bezpečnostního sboru byl zvolen (popř. kandiduje) do zastupitelstva obce za určitou politickou stranu nebo hnutí, neznamená automaticky, že bude vykonávat činnost v jejich prospěch.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.