- 418/2003 Sb., vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven
- 112/2019 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků SFPI na pořízení sociálních a dostupných bytů a domů
- ZP14/2010, o poskytování finančních prostředků ze SFŽP
- ZP01/2014, o poskytování finančních prostředků z programu Nová zelená úsporám
- ZP16/2015, poskytování fin. prostředků ze SFŽP prostřednictvím programu NPŽP
Může obec poskytovat pravidelný finanční příspěvek na činnost provozovateli prodejny potravin, když se domnívá, že vzhledem k nízkým tržbám a placení nájemného za prostory prodejny může dojít ke zrušení této prodejny? Obec by ráda tuto prodejnu udržela.
Jaké jsou pravomoci finančního výboru?
Při schůzi finančního výboru mohou být zkontrolovány a prověřeny všechny smlouvy a dohody uzavřené mezi obcí a subjekty či osobami?
Jaké pravomoci má finanční výbor?
Je možné členům volebních okrskových komisí vyplácet vyšší odměny než ty, co jsou určeny zákonem/vyhláškou?
Členové volební komise mají ze zákona nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Aktuální výše těchto odměn stanovují vyhlášky Ministerstva vnitra, které provádějí volební zákony. Činnost volebních orgánů, tedy i okrskové volební komise, je výkonem státní správy. Proto jsou finanční prostředky na odměny členů volebních komisí poskytovány formou dotace ze státního rozpočtu. Poskytování těchto prostředků upravuje směrnice Ministerstva financí č.j. 62 970/2013/12 – 1204, o postupu obcí a krajů při financování voleb, ve znění směrnice Ministerstva financí č.j. 6 629/2018/1203. Tato směrnice přímo konkrétně vyjmenovává, na co lze přidělené finanční prostředky použít. Dle čl. I odst. 2 písm. j) je možné poskytnout členům volební komise občerstvení a to i formou stravenek. Žádné další odměny nad rámec stanovený zákonem respektive vyhláškami nelze z těchto finančních prostředků poskytnout. Problém může nastat v případě nedostatečného zájmu občanů o členství ve volebních komisích. Starosta má povinnost jmenovat členy volebních komisí v případě, že běžným způsobem nebylo dosaženo jejich minimálního počtu. Je tedy odpovědný za minimální obsazení volebních komisí. V této situaci se může zdát vhodným řešením poskytnutí finančního daru z prostředků obce, aby bylo minimálního obsazení komisí dosaženo. Zákon ovšem s touto možností nepočítá a ani rozhodovací praxe soudů se k této problematice přímo nevyjadřuje. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu nesmí náklady spojené s výkonem přenesené působnosti při přípravě a konání voleb zatěžovat hospodaření obcí. Jedná se tedy o řešení, které není v souladu s právní úpravou a ani judikaturou, ovšem v zájmu zajištění zákonného průběhu voleb si teoreticky lze představit situaci, kdy bude nutné takto postupovat. Důrazně tedy doporučujeme použít tento postup opravdu jen v krajním případě, kdy se nepodaří dosáhnout aspoň minimálního množství členů v komisích řádným a zákonem předvídaným způsobem.
Pokud se obec k tomuto řešení přesto uchýlí, je nutné poskytnutí darů dobře a podrobně zdůvodnit v souladu s povinností obce nakládat se svým majetkem účelně a hospodárně. Dále připomínáme, že poskytování darů ve výši nad 100.000 korun je pravomocí zastupitelstva obce a o poskytnutí darů v hodnotě nižší rozhoduje v rámci zbytkové pravomoci rada obce.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.