- 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
- 308/2015 Sb., vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy při užívání bytu
- 231/2000 Sb., ve věci návrhu na zrušení vyhlášky o nájemném z bytu
- 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů
- 280/1996 Sb., ve věci návrhu na zrušení ust. § 22 odst. 4 zákona č. 72/1994 Sb.
Bývalý nájemce obecního bytu dluží obci na nájemném. Nyní požaduje po obci splatný přeplatek za energie za minulý rok. Obě částky jsou shodné, může obec i přes dlužníkův nesouhlas přistoupit k započtení?
V obecních bytech došlo naposledy ke zvýšení nájemného v roce 2007. Toto nájemné je výrazně nižší než současné obvyklé nájemné zjištěné znaleckým posudkem. Je možné nájemné zvýšit do výše nájemného v čase a místě obvyklém?
Obec mimo jiné pronajímá několik bytů a spolu s nájemným také účtuje související služby (například elektrickou energii, plyn, vodu, výtahy…). Vím, že se do obratu pro účely DPH počítá nájem, jak je to ale se službami – ty musím do obratu zahrnout také?
Podléhají místnímu poplatku z pobytu i osoby pobývající na základě nájemní smlouvy v rodinných domech nebo bytech, je-li doba nájmu například 1 rok? Jsou tito nájemci povinni hradit poplatek z pobytu za prvních 60 dní pobytu?
Osoba má trvalý pobyt v naší obci, kde je stanoven místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, současně vlastní v obci i rekreační objekt. Platí tato osoba pouze jeden poplatek, nebo platí dva, a to z důvodu svého trvalého pobytu a i z důvodu vlastnictví rekreačního objektu?
Je protizákonné měnit účelově trvalý pobyt, aby mohla být osoba volitelná do zastupitelstva?
Trvalý pobyt v pojetí českého práva je záležitost víceméně evidenční – k přihlášení k trvalému pobytu stačí vyplnit formulář a doložit užívací právo (vlastnické, nájemní či podnájemní) k bytu nebo domu, nebo souhlas osoby s tímto užívacím právem s přeregistrováním žadatele o změnu trvalého pobytu do této nemovitosti. Ústavní soud ovšem několikrát rozhodl (zejména se jednalo o kauzy Hřensko a Karlova Studánka), že v případě voleb se nelze spokojit jen s formální evidenční povahou a je třeba zkoumat i skutečný vztah voliče či kandidáta k danému místu. Na druhou stranu, v obou popisovaných případech šlo o manipulaci voleb, kdy voliči – přátelé a příbuzní kandidátů – byli účelově přihlašováni do budov, které ani nebyly způsobilé k bydlení. Soudy tedy postupují v podobných případech nanejvýš zdrženlivě. Kandidáti politických stran často bydlí ve velkých městech nebo v hlavním městě, avšak kandidují v obcích a krajích, v nichž rozhodně trvale nežijí. Není výjimkou kandidát mající trvalý pobyt na obecním či městském úřadě. Přesto nám není z praxe znám případ, kdy by byl kandidát úspěšně zbaven mandátu z tohoto důvodu. Každopádně by bylo nutné velmi důkladně posoudit okolnosti daného případu. Tedy, zda se jedná o skutečnou účelovou manipulaci, nebo zda kandidát má nějaký vztah k dané obci.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.