V databázi máme 3 419 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání Vydržení vlastnického práva k pozemku

Nalezeno 30576 právních předpisů:

  • 22/2022 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko k Dohodě o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory
  • 277/2004 Sb., Vyhláška o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel)
  • 408/2000 Sb., Zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám)
  • 2/1993 Sb., Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky
  • 43/1988 Sb., Ústavní zákon České národní rady o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 41 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 1 až 10

Fyzická osoba tvrdí, že vydržela vlastnické právo k obecnímu pozemku. Jakým způsobem provést převod pozemku z vlastnictví obce na fyzickou osobu, pokud se vydržení vlastnického práva prokáže? Je nutné zveřejnit záměr?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Občan užívá pozemek za jeho parcelou na základě starého svolení místního národního výboru. Vlastník tohoto pozemku se o něj nikdy nestaral, neplatil daň z nemovitostí a ani v obci nebydlel. Nyní chce daný občan tento pozemek od jeho vlastníka odkoupit. Vlastník požaduje přemrštěnou cenu, i když je pozemek v katastru nemovitostí veden jako orná půda. Existuje v tomto případě jakési právo vydržení, když uživatel pozemek užívá od roku 1976, nebo si majitel může určit libovolnou cenu?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Může se obec vzdát vlastnického práva k pozemkům? Vyřešila by se tak duplicita vlastnictví pod bytovými domy.

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je možné obcí vydržet služebnost nebo právo stavby, jestliže byla zřízena místní komunikace na pozemcích vlastníků odlišných od obce a vlastníci dotčených pozemků nechtějí své pozemky převést na obec?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec je vlastníkem a provozovatelem vodovodu. Vodovod je již desítky let veden přes pozemky obecní i soukromé. Věcné břemeno vedení, údržby a oprav nebylo nikdy zřízeno. Obec rozhodla o osazení vodoměrů a těm, kteří osazení neumožnili, zaslala výzvu. Jeden vlastník pozemku, kterým vodovod prochází, ale stále odmítá spolupracovat a umožní osazení pouze za předpokladu, že obec přeloží vodovod mimo jeho pozemek. Vodovod byl vybudován v 70. letech, nemohlo dojít k vydržení věcného břemene ve prospěch obce?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jaká je právní povaha jeskyní? Komu náleží vlastnické právo k jeskyním?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec vlastní pozemky, které asi 40 rodin užívá jako zahrady desítky let (minimálně 70 let). Skutečnost, že vlastníkem je obec, uživatelé vědí, nájem účtován nikdy nebyl, nájem tedy neplatí. Obec by ráda tyto pozemky uživatelům prodala, někteří ale nemají zájem. Neexistuje možnost, že při nečinnosti obce uživatelé pozemky vydrží? Má obec povinnost uživatele formálně požádat o vyklizení?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec bude stavět chodník na cizím pozemku. Tato stavba bude následně ve vlastnictví obce. Je možné zřídit služebnost umístění chodníku, nebo musí být vždy uzavřena smlouva o právu stavby s vlastníkem pozemku?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Občan zaplotil část obecního pozemku, který sousedí s jeho pozemkem. Jak má obec v takovém případě postupovat? Nemůže tento občan namítat, že zaplocenou část pozemku vydržel?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona je možné zajistit přístup dělených nebo scelovaných pozemků na veřejnou komunikaci na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. K jakému okamžiku toto jiné věcné právo musí existovat? Ze strany stavebníka nám byla předložena uzavřená smlouva o zřízení věcného břemene pro zajištění přístupu, avšak nebyl podán návrh na vklad takového práva do katastru nemovitostí.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) představuje oproti dosavadnímu stavebnímu zákonu (zákonu č. 183/2006 Sb.) podstatnou změnu.

Dle dosavadního stavebního zákona - při reflexi relevantní judikatury správních soudů - platilo, že v případě dělení nebo scelování pozemků nebylo možné využít k zajištění přístupu na veřejnou komunikaci institutu jiného věcného práva. Vždy bylo nutné pozemky dělit či scelovat tak, aby veškeré pozemky dotčené tímto nestavebním záměrem měly přímé napojení na veřejnou komunikaci.

Nový stavební zákon v ustanovení § 216 odst. 2 výslovně stanoví: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“

Jednou z variant je právě zajištění tzv. nepřímého přístupu s využitím institutu jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. Věcná práva k nemovitým věcem - tedy i pozemkům a stavbám - jsou evidována v katastru nemovitostí. Zde je tedy možné ověřit, zda takové jiné věcné právo zajišťující přístup na veřejnou komunikaci existuje, nebo nikoliv.

V případě, že bude podána žádost o dělení nebo scelení pozemku a nebude-li jiné věcné právo existovat ke dni rozhodnutí stavebního úřadu, nelze považovat požadavek stavebního zákona za splněný.

Pozemky a stavby jsou přitom věci evidované ve veřejném seznamu, jímž je v tomto případě katastr nemovitostí. V souladu s úpravou obsaženou v občanském zákoníku (viz ustanovení § 1262 a ustanovení § 1305 občanského zákoníku) takové jiné právo vznikne primárně zápisem do katastru nemovitostí. Občanský zákoník počítá i se vznikem takového práva na základě jiných právních skutečností (např. vydržením či z rozhodnutí správního orgánu či soudu) s tím, že se v katastru nemovitostí následně takové právo pouze „zaeviduje“.

Dotaz směřuje k tomu, zda je možné považovat uzavřenou smlouvu o zřízení věcného břemene za dostatečné naplnění podmínky dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona. Do doby zápisu tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí nelze považovat ve smyslu citované právní úpravy obsažené v občanském zákoníku toto právo za vzniklé (vzniká vkladem). Je tedy nutné trvat na tom, aby takové jiné věcné právo bylo do katastru nemovitostí pravomocně vloženo nejpozději ke dni rozhodnutí stavebního úřadu. Ani případné probíhající řízení o vkladu jiného věcného práva do katastru nemovitostí by nebylo dostatečné, jelikož není jisté, že vkladové řízení skončí pravomocným povolením vkladu.

Nový stavební zákon

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož