V databázi máme 3 422 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání Užívání pozemku bez právního titulu

Nalezeno 19334 právních předpisů:

  • 277/2000 Sb., Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o způsobu a důvodu vyvěšování, umístění a velikosti státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle nebo rekreační jachtě (o užívání vlajek)
  • 46/1936 Sb., Vyhláška o rozšíření působnosti smlouvy mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Britanie a Irska ze dne 11. listopadu 1924 o právní pomoci ve věcech občanských na dominion Nového Zélandu.
  • 72/1947 Sb., Ústavní zákon, kterým se mění předpisy o obnovení právního pořádku
  • 276/2023 Sb., Zákon o zrušení obsoletních právních předpisů
  • 35/2021 Sb., Zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 12 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 1 až 10

Vlastník restauračního zařízení zřídil venkovní posezení na pozemku obce, které nechce odstranit. Jak by měla obec postupovat?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Pozemek ve vlastnictví obce je užíván bez jakéhokoliv právního důvodu. Jak situaci řešit - lze uzavřít nějakou dohodu, která stav právně ošetří?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Může zastupitelstvo obce schválit bezúplatně užívání obecního pozemku soukromé osobě za podmínek, že obecní pozemek bude použit pouze jako vstup do objektu soukromé osoby, na obecním pozemku se nesmí nic skladovat, stavět stavby a jiná zařízení a dělat jakékoliv terénní úpravy, pozemek se bude udržovat v čistém stavu a dvakrát za rok se provede posečení obecního pozemku na náklady uživatele? Jakou právní formu by mělo mít uvedené užívání obecního pozemku? Může to být pouze dohoda?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jak se má vykládat pojem dočasná stavba dle ustanovení § 506 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů? Podle charakteru stavby (zjevně dočasný účel, resp. charakter stavby), nebo podle právního titulu opravňujícího k jejímu umístění na pozemku?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Vlastník pozemku pod účelovou komunikací má tendence vymáhat parkovné za vozidla na ní stojící. Komunikace patří zemědělskému družstvu, které ji zbudovalo. Majitel pozemku má tendence vymáhat tzv. průjezdné od dopravců jedoucích směrem do a ven ze zemědělského družstva. Účelová komunikace je přitom volně přístupná, bez jakéhokoliv omezení vstupu nebo vjezdu. Má na takto vymáhané peníze majitel pozemku pod pozemní komunikací nárok?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

V rámci řízení o povolení stavebního záměru podle nového stavebního zákona stavebník předložil souhlas vlastníka pozemku, na němž má být stavba realizována, v podobě nájemní smlouvy sepsané notářským zápisem. Lze takový právní titul - ve formě veřejné listiny - považovat za dostatečný?

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) obecně navazuje ohledně právní úpravy soukromoprávních souhlasů při realizaci stavebního záměru na cizím pozemku na právní úpravu obsaženou v dosavadním stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb.).

Regulace v dosavadním stavebním zákoně

Je vhodné připomenout, že dosavadní stavební zákon až do 31. 12. 2017 neupravoval formu souhlasu vlastníka pozemku či stavby, na nichž třetí osoba hodlá realizovat svůj záměr. Novelizací provedenou zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, bylo do dosavadního stavebního zákona doplněno ustanovení § 184a.

Souhlas podle ustanovení § 184a dosavadního stavebního zákona byl vyžadován při kumulativním naplnění následujících podmínek:

1) žadatel není vlastníkem pozemku nebo stavby (ustanovení § 184a odst. 1 věta první dosavadního stavebního zákona);

2) žadatel není oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný záměr uskutečnit (ustanovení § 184a odst. 1 věta první dosavadního stavebního zákona);

3) nejde o případ, kdy je pro požadovaný záměr stanoven účel vyvlastnění zákonem (ustanovení § 184a odst. 3 dosavadního stavebního zákona).

Forma takového souhlasu pak byla stanovena v ustanovení § 184a odst. 2 dosavadního stavebního zákona následovně: „Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace.“

Stavební úřad se měl zabývat pouze tím, zda byl předložen souhlas ve formě dle ustanovení § 184a odst. 2 dosavadního stavebního zákona. Stavební úřad přitom nezajímalo, zda tento souhlas byl vyhotoven na základě uzavřené nájemní smlouvy, nebo z jiného právního titulu. Stavební úřad pouze zkontroloval, zda je splněna forma stanovená dosavadním stavebním zákonem.

Regulace v novém stavebním zákoně

Právní úprava v novém stavebním zákoně, konkrétně ustanovení § 187, navazuje na dosavadní právní úpravu, přičemž ji mírně modifikuje. Podmínky, za nichž je třeba předložit v rámci řízení o povolení záměru souhlas podle ustanovení § 187 odst. 2 nového stavebního zákona, se v zásadě nezměnily.

Nicméně je vhodné upozornit hned úvodem, že stavebník předkládá souhlas vlastníka pozemku či stavby, který je zapsán v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti. Ustanovení § 184a dosavadního stavebního zákona takto nestanovilo, tudíž stavební úřad vyžadoval aktuální souhlas podle změny vlastnictví k pozemku či stavbě, což mohlo prodlužovat a komplikovat řízení v případě změny vlastnictví v průběhu řízení. Nový stavební zákon tedy jako rozhodný souhlas považuje souhlas vlastníka ke dni podání žádosti ze strany stavebníka.

Současně ustanovení § 187 odst. 2, věty třetí a čtvrtá, nového stavebního zákona výslovně stanoví, že souhlas vlastníka nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru. Tzn. nový stavební zákon zakazuje zpětvzetí souhlasu vlastníkovi pozemku či stavby poté, co byla již podána žádost o povolení záměru. Zároveň ovšem nový stavební zákon stanoví, že dojde-li k podstatné změně záměru, lze záměr povolit, jen doloží-li stavebník souhlas vlastníka pozemku nebo stavby s upraveným záměrem. Dojde-li tedy po podání k podstatné změně záměru, bude stavební úřad nucen vyžadovat nový souhlas vlastníka pozemku či stavby. Nový stavební zákon však nestanoví, co je podstatnou změnou záměru. Bude tedy vždy na individuálním posouzení stavebního úřadu, zda se bude jednat o podstatnou změnu záměru, tedy bude vyžadován nový souhlas s upraveným záměrem.

Ve vztahu k formě tohoto souhlasu je nový stavební zákon konkrétnější a košatější, neboť ustanovení § 187 odst. 3 nového stavebního zákona stanoví:

„Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace a musí obsahovat identifikační údaje a podpis vlastníka pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr povolen, nebo oprávněného k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti. Identifikačními údaji jsou u

a) fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště,

b) právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.“

Nový stavební zákon tedy jednoznačně specifikuje formu, v jaké je třeba souhlas vlastníka nebo stavby v rámci řízení o povolení záměru předložit. Alternativní forma - třeba i ve formě notářského zápisu, což je veřejná listina - není připuštěna. Ve vedeném řízení tedy nedošlo ze strany stavebníka k předložení souhlasu požadovaného novým stavebním zákonem, a tudíž bude nutné jej vyzvat k odstranění vad žádosti (předložení souhlasu ve formě dle ustanovení § 187 odst. 3 nového stavebního zákona).

Nový stavební zákon

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Jak může obec postupovat v případě, že si občané obce postavili na obecním pozemku za svým bytovým domem plechové nevzhledné přístřešky a garáže k parkování svých automobilů?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Za kolik let zpětně lze vymáhat nájemné za neoprávněné užívání pozemku?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec vlastní pozemky, které asi 40 rodin užívá jako zahrady desítky let (minimálně 70 let). Skutečnost, že vlastníkem je obec, uživatelé vědí, nájem účtován nikdy nebyl, nájem tedy neplatí. Obec by ráda tyto pozemky uživatelům prodala, někteří ale nemají zájem. Neexistuje možnost, že při nečinnosti obce uživatelé pozemky vydrží? Má obec povinnost uživatele formálně požádat o vyklizení?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Vlastníci pozemků se rozhodli pást ovce a skot, v blízké lokalitě jsou však studně soukromých majitelů, kteří se obávají kontaminace vody. Může obec v takovém případě pastevectví zakázat?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.