Zobrazuji 3 + 3 dotazy
Je možné, aby obec uváděla na svých webových stránkách v sekci telefonní seznam u každého zaměstnance údaj, zda je či není přítomen v zaměstnání, a to formou zeleného či červeného panáčka? Systém je pak propojen s elektronickou docházkou, kdy při označení příchodu zaměstnance do práce se automaticky označí zelenou barvou a naopak. Tento údaj je pak přístupný jak spoluzaměstnancům, tak i občanům z venku. Není to v rozporu se zákonem? Potřebuje zaměstnavatel písemný souhlas zaměstnance s uveřejněním této informace?
Obec má obecní byty, které historicky pronajímá za velmi nízké nájemné. Pokud bude obec zvyšovat nájemné na základě § 2249 občanského zákoníku, bude mnoho let trvat, než se alespoň částečně přiblíží tržnímu nájemnému v obci. Je možné, aby obec nájemné zvýšila nad rámec zákonného omezení?
Obec má v úmyslu uzavřít smlouvu na provozování obecní kanalizace s externím provozovatelem s tím, že kanalizace bude i nadále jejím vlastnictvím. Je nutné v takovém případě zveřejňovat záměr?
K jakému termínu musí obecně závazná vyhláška, kterou se stanoví koeficienty pro výpočet daně z nemovitých věcí, nabýt platnosti?
Zákon o dani z nemovitých věcí stanovuje, že pro účely daně z nemovitých věcí se ve zdaňovacím období nepřihlíží k obecně závazné vyhlášce, která nabyla platnosti po 1. říjnu kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období. Obecně je tedy nutné, aby obecně závazná vyhláška nabyla platnosti nejpozději 1. října předcházejícího kalendářního roku.
Pro úplnost je však nutné doplnit, že výše uvedené se nepoužije na obecně závaznou vyhlášku, která nabyla platnosti do 17. prosince kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období, pokud se na základě výzvy ke zjednání nápravy nebo na základě rozhodnutí o pozastavení účinnosti touto obecně závaznou vyhláškou zjednala náprava obecně závazné vyhlášky vydané do 1. října.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Kdo provádí rozpočtová opatření? Existuje ideální model rozdělení pravomocí při sestavování rozpočtu?
Podle zákona o obcích rada obce provádí rozpočtová opatření v takovém rozsahu, který stanoví zastupitelstvo obce. Stanovení limitů a bližších podmínek, za kterých může rada obce rozpočtová opatření provádět, závisí na uvážení a potřebách zastupitelstva obce.
Obecně je nutné konstatovat, že poskytnout návod na optimální rozložení pravomocí při schvalování rozpočtových opatření z povahy věci nelze. Svoji povahou se jedná o natolik interní a specifickou záležitost, kterou není možné zobecnit do typizovaného modelu.
Členy rady obce volí ze svých členů zastupitelstvo obce. Znamená to tedy, že členové rady obce jsou ze své funkce odpovědní zastupitelstvu. Záleží tedy na zastupitelstvu obce, zda a případně v jaké míře radě obce rozhodování o rozpočtových opatřeních svěří. Možným kritériem může být např. četnost zasedání zastupitelstva obce vůči četnosti schůzí rady obce apod. Dále lze např. doporučit, aby rada měla pověření schvalovat rozpočtová opatření týkající se účelově vázaných prostředků (dotace). Ze zkušeností z posledních let lze např. doporučit svěřit radě i rozpočtová opatření týkající se řešení krizových situací. V praxi záleží rovněž na míře detailní rozpracovanosti rozpočtu - čím je detailnější, tím více vzrůstá pravděpodobnost potřeby přijímání rozpočtových opatření.
K tomuto dotazu se váže 2 ustanovení právních předpisů.