Orgán ochrany přírody rozhodující o kácení dřevin posuzuje v tomto případě, zda zájem na pokácení dřevin převyšuje veřejný zájem na jejich zachování. Zvažuje tedy estetický a funkční význam těchto dřevin a na straně druhé závažnost důvodů pro jejich kácení. V prvém případě je nasnadě argumentovat právě havarijním stavem dané části stavby. Pokud totiž je tato stavba v takovém stavu, že ohrožuje nebo může ohrozit zdraví a život lidí, ať už těch, co jsou vevnitř budovy nebo kolemjdoucích, je to velmi dobrý důvod pro pokácení dřevin v blízkosti budovy pro umožnění oprav, protože veřejný zájem na zdraví a životech lidí bude nad zájmem zachování dřevin zpravidla převažovat. Jako dobrý důvod se to bude považovat ovšem za předpokladu, že opravu nelze zajistit jinak, byť třeba s většími náklady, větším úsilím apod. Také je třeba zvážit, zda je nutné pokácet např. všechny dřeviny v okolí stavby, nebo jen tu nejnutnější část tak, aby to skutečně nebránilo opravám. Podpůrně lze uvést, že se obec zaváže vysadit dřeviny nové ve větším počtu, ať už na místo těch pokácených po uskutečnění oprav, nebo např. i někde jinde v obci (správní orgány většinou o náhradní výsadbě dřevin rozhodují současně s povolením k pokácení dřevin).