Členovi zastupitelstva obce náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady (typicky náhrada jízdních výdajů a stravné), a to ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance obce (tj.za podmínek stanovených zákoníkem práce) s tím, že v mezích těchto podmínek je stanovena povinnost řídit se pravidly pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce, která může stanovit zastupitelstvo obce.

Pravomoc stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce. Přijetí pravidel je právem zastupitelstva obce, nikoliv jeho povinností.

Pokud zastupitelstvo obce v pravidlech pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce nestanoví jinak (nebo rovněž logicky pokud žádná pravidla v tomto smyslu zastupitelstvo obce nepřijme), podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění úkolů, způsob dopravy a ubytování, určuje členům zastupitelstva obce před zahájením pracovní cesty (nikoliv tedy až po absolvování pracovní cesty) písemnou formou starosta. S ohledem na zvolený text zákona se jedná pouze o demonstrativní (neuzavřený) výčet podmínek, není tudíž vyloučeno, aby zastupitelstvo obce bylo ve stanovování pravidel v mezích právní úpravy zákoníku práce ještě podrobnější a stanovilo i další v § 81 odst. 3 zákona o obcích neuvedené podmínky (stejné východisko platí v duchu uvedeného případně i pro starostu). 

Nelze pak připustit, aby vnitřním předpisem byla stanovena nižší náhrada, než je stanovena zákoníkem práce. Tento závěr platí nejen v případě členů zastupitelstva obce, ale i zaměstnanců obce. 

Co se týká školení řidičů, tak dle výkladové praxe je třeba zajistit školení všech zaměstnanců, kteří v rámci pracovních cest řídí vozidlo, ať již vlastní, či pracovní. Vychází se mj. z prevenční povinnosti zaměstnavatele a ustanovení § 103 zákoníku práce (v kombinaci s ustanovením § 349 odst. 1 zákoníku práce).

V případě požadavku na havarijním pojištění soukromého vozidla užívaného pro služební účely záleží na uvážení obce, povinnost trvat na havarijním pojištění ze zákona nevyplývá. Z pohledu obce je ale nicméně třeba upozornit, že pokud na pracovní cestě dojde k nějaké nepředvídané události, jako je např. havárie vozidla, je obec coby zaměstnavatel podle ustanovení § 265 zákoníku práce povinna vzniklou škodu na vozidle zaměstnanci nahradit. Bude-li však vozidlo havarijně pojištěno, uhradí zaměstnanci pouze rozdíl mezi plněním pojišťovny a skutečnou škodou.