Obec sestavuje účetní závěrku povinně k rozvahovému dni a následně tuto povinně schvaluje zastupitelstvo obce v rámci jeho zákonem vyhrazené pravomoci.

Neschválení účetní závěry může vést k porušení některých ustanovení zákona o účetnictví a vede-li takový postup k následnému nezveřejnění celého závěrečného účtu obce, může se jednat o přestupek dle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Podrobnosti týkající se schvalování účetní závěrky jsou obsaženy ve vyhlášce o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek (dále též jen „schvalovací vyhláška“). V této vyhlášce můžeme rovněž nalézt postup, kterého by se měl orgán schvalující účetní závěrku držet, pokud závěrku schválit nehodlá. V ustanovení § 7 odst. 3 schvalovací vyhlášky je uvedeno: „Zápis o neschválení účetní závěrky obsahuje popis skutečností, pro které nebyla účetní závěrka schválena, odůvodnění tohoto neschválení s důrazem na skutečnosti vyjmenované v § 4 a lhůtu k odstranění zjištěných vad.“ Pokud nebyl pořízen žádný zápis, který by obsahoval výtky a skutečnosti, pro které zastupitelstvo účetní závěrku neschválilo, jedná se o poměrně těžko řešitelnou situaci a bylo by vhodné zajistit, aby zastupitelé své výtky vůči účetní závěrce formulovali, a to reflektujíce ustanovení schvalovací vyhlášky.

Schvalovací vyhláška pak v ustanovení § 8 a 9 uvádí, jak postupovat při neschválení účetní závěrky. Pokud nebude zabezpečena náprava skutečností, jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, schvalující orgán (zastupitelstvo) potvrdí neschválení účetní závěrky. O potvrzení neschválení se pořídí zápis. Obecně lze tedy vyzvat zastupitele k tomu, aby vyjádřili svou kritiku vůči návrhu účetní závěrky (jak ostatně předpokládá vyhláška) a následně se postupovalo už přímo dle dikce ustanovení schvalovací vyhlášky.