V pronajatém bytě došlo k prasknutí skla v okně, není zřejmé zda bylo poškozeno nájemcem, nebo prasklo samo od sebe. Kdo v tomto případě hradí opravu? Zařazuje se tato oprava do drobných oprav, které si hradí nájemce sám?
Podle občanského zákoníku platí, že nájemce provádí a hradí běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Vymezení pojmů „běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu“ obsahuje nařízení vlády č. 308/2015 Sb. a spadají sem i opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí. Proto, nebylo-li v nájemní smlouvě ujednáno něco jiného, má tuto povinnost nájemce.
Nicméně uplatní se obecná limitace roční výše nákladů vynaložených za drobné opravy. Uvedené nařízení stanoví, že přesáhne-li součet nákladů za drobné opravy uvedené v § 4 (v nařízení výslovně uvedené příklady) a § 5 (v nařízení výslovně neuvedené drobné opravy, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1 500 Kč) tohoto nařízení v kalendářním roce částku rovnající se 150 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se nepovažují za drobné opravy. Podlahovou plochou bytu se pro účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostorů, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu. Podlahová plocha sklepa, balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.
Oprava okna a jeho součástí je tedy věcně považována za drobnou opravu, nicméně bude-li překročen limit celkové výše nákladů vynaložených na drobné opravy v průběhu roku, opravy nad tento limit již nebudou považovány za drobné a k jejich vynaložení bude povinen pronajímatel (jestli se neprokáže, že okno rozbil nájemce a způsobil tak škodu, kterou by měl povinnost nahradit, bez ohledu na uvedené nařízení).
K tomuto dotazu se váže 3 ustanovení právních předpisů.