Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) definuje pořizovatele ve svém ustanovení § 46 odst. 1 takto:

„Pořizovatelem se v tomto zákoně rozumí

a) ministerstvo,

b) Ministerstvo obrany,

c) úřad územního plánování a

d) obecní úřad na základě potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti.“

Úřadem územního plánování je pak ve smyslu ustanovení § 23 a ustanovení § 25 nového stavebního zákona právě obecní úřad obce s rozšířenou působností. Je zřejmé, že pořizovatelem ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) nového stavebního zákona se míří všechny „ostatní“ obecní úřady, tedy obecní úřady obcí tzv. I. typu („prosté“ obecní úřady) a obecní úřady obcí tzv. II. typu (obecní úřady obcí s pověřeným obecním úřadem).

Zástupce pořizovatele je pak definován v ustanovení § 46 odst. 2 písm. c) nového stavebního zákona jako osoba splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, které bylo uděleno oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti ministerstvem, přičemž právě prostřednictvím této osoby pořizovatele – obecní úřad obcí I. a II. typu – vykonává činnost pořizovatele ve smyslu nového stavebního zákona.

Je vhodné přitom poznamenat, že obecní úřady obcí I. a II. typu za podmínky splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti – např. s využitím služeb zástupce pořizovatele – mohou vykonávat pouze některé činnosti. Rozhodně tímto postupem nemůže být zcela nahrazena činnost úřadů územního plánování. Jedná se o následující činnosti:

• pořizování územního plánu a regulačního plánu;
• pořizování územního opatření o stavební uzávěře a územního opatření o asanaci území pro území obce;
• vkládání dat do národního geoportálu územního plánování;
• pořizování územní studie.

Je pravdou, že nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) v ustanovení § 46 odst. 3 souběh funkce projektanta a pořizovatele (tedy např. zástupce pořizovatele) vylučuje. Nicméně z dotazu vyplývá, že pořizování územně plánovací dokumentace bylo zahájeno již podle dosavadního stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb.).

V daném případě pak bude zásadní to, zda se pořízení změny územního plánu od 1. 7. 2024 bude řídit novým stavebním zákonem, nebo dosavadním stavebním zákonem. Pokud by podle přechodného ustanovení § 323 nového stavebního zákona mělo být pořizování změny dokončeno podle dosavadních právních předpisů, je možné, aby totožná osoba vystupovala na straně pořizovatele i projektanta, byť obecně i za dosavadního stavebního zákona nebyla kumulace těchto funkcí považována za ideální.

Naopak, pokud se podle ustanovení § 323 nového stavebního zákona bude pořizování změny územního plánu dokončovat podle nového stavebního zákona, bude nutné, aby se aplikovalo ustanovení § 46 odst. 3 nového stavebního zákona, tedy, aby došlo buď k výměně projektanta této změny, nebo pořizovatele.

Dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) výslovně souběh činnosti projektanta územně plánovací dokumentace a osoby pořizovatele, která splňuje kvalifikační požadavky, neřešila. Jakkoliv bylo doporučováno, aby obce využívaly osoby na sobě nezávislé, neboť činnost pořizovatele a činnost projektanta jsou odlišné a činnost projektanta spočívá primárně v dohledu na zákonností územně plánovací dokumentace, nebyl souběh těchto osob (2 v 1) vyloučen.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) na tuto praxi reaguje v ustanovení § 46 odst. 3, kde výslovně vylučuje souběh výkonu činností pořizovatele a projektanta jednou osobou.

Pro úplnost je pak vhodné dodat, že v případě územně plánovací dokumentace, jejíž pořízení bylo započato ještě podle dosavadního stavebního zákona, bude záležet na tom, zda může být dokončena ze strany této osoby v roli pořizovatele a projektanta, skutečnost, v jaké fázi projednání se územně plánovací dokumentace nacházela. Je nutné totiž aplikovat přechodná ustanovení k územně plánovacím dokumentacím, přičemž snoubení jedné osoby jako pořizovatele a projektanta je možné pouze tehdy, pokud se dokončuje určitá fáze podle dosavadního stavebního zákona. V případě postupu podle nového stavebního zákona je nutné již trvat na tom, že nelze mít pouze „jednu osobu“ v roli pořizovatele a projektanta.

Institut zástupce veřejnosti je v dosavadním stavebním zákoně (zákoně č. 183/2006 Sb.) upraven v ustanovení § 23. Zástupce veřejnosti je následně oprávněn podávat námitky proti návrhu zásad územního rozvoje (srov. ustanovení § 39 odst. 2 dosavadního stavebního zákona), proti návrhu územního plánu (srov. ustanovení § 52 odst. 2 dosavadního stavebního zákona), a to včetně případných aktualizací či změn. I v případě územního opatření o stavební uzávěře je zástupce veřejnosti oprávněn podávat námitky (srov. ustanoven § 98 odst. 3 dosavadního stavebního zákona).

Zástupce veřejnosti umožňuje patřičnému počtu osob, které by standardně nemohly podávat vůči návrhu územního plánu či jeho změně námitky, námitky podat, neboť námitky jsou dle dosavadního stavebního zákona vyhrazeny pouze vlastníkům pozemků a staveb, oprávněnému investorovi a zástupci veřejnosti. Všichni ostatní mohou podávat proti návrhu své připomínky. Dle dosavadní právní úpravy platí, že připomínky musí být vypořádány, zatímco o námitkách musí být rozhodnuto.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) stanoví, že proti návrhům územně plánovací dokumentace může každý podávat připomínky (viz ustanovení § 97 odst. 1 nového stavebního zákona) s tím, že námitky jsou en bloc vyloučeny (srov. ustanovení § 97 odst. 4 nového stavebního zákona). Z tohoto důvodu již není institut zástupce veřejnosti, jehož primárním smyslem bylo umožnit kvalifikované skupině osob podávat námitky (namísto připomínek, které se „pouze“ vypořádávaly“), novým stavebním zákonem regulován. S námitkami tedy celkově nový stavební zákon nepočítá, tudíž institut zástupce veřejnosti pozbyl svého smyslu a nový stavební zákon s ním již také nepočítá.

Nový stavební zákon samozřejmě nevylučuje, aby větší skupina osob zmocnila konkrétní osobu (fyzickou či právnickou), aby podala jedny připomínky za takovou skupinu. „Síla“ této připomínky přitom bude spočívat zejména v politické rovině, neboť při vypořádání takové připomínky bude pořizovateli, určenému zastupiteli, ale i rozhodujícímu orgánu (např. zastupitelstvu obce) zřejmé, že nejde o názor jednotlivce a jde o podání, které má širší podporu více osob. To pak může mít vliv na posouzení takové připomínky.